Krápníková výzdoba s mohutnými stalagmity a stalaktity v Eliščině jeskyni ve Sloupsko-šošůvských jeskyních
Cestování,  Volný čas

Sloupsko-šošůvské jeskyně: vstupné, okruhy a parkování

Sloupsko-šošůvské jeskyně ve Sloupu na severním okraji Moravského krasu mají nejdelší zpřístupněnou jeskynní trasu v Česku a hodí se pro rodiny se školáky, pro milovníky propastí i pro zimní výlet z Brna nebo Blanska. Vybíráte mezi dlouhým okruhem na 1760 metrů a krátkým na 890 metrů, oba vedou kolem Eliščiny jeskyně a nad hlubokými propastmi a končí v pravěké jeskyni Kůlna.

O plánu rozhoduje hlavně roční doba a kondice. Od prosince do února se chodí jen na zimní prohlídku s baterkami ve třech pevných časech a v pondělí je zavřeno. Dlouhý okruh trvá kolem 110 minut a má přes tři sta schodů, v podzemí je jen 7 až 8 °C. Kdo s tím počítá, uvidí na jedné prohlídce krápníkové síně, propasti hluboké desítky metrů i místo, kde žili neandertálci.

Ve zkratce

  • Kde: městys Sloup v okrese Blansko, na jižním okraji obce v chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
  • Vstupné: dlouhý okruh 350 Kč, krátký okruh a zimní prohlídka 250 Kč, děti od 3 do 15 let 180 nebo 120 Kč, rodinné vstupné pro dva dospělé a dvě děti na krátký okruh 700 Kč.
  • Okruhy: dlouhý 1760 metrů a 303 schodů za zhruba 110 minut, krátký 890 metrů a 202 schodů za zhruba 70 minut.
  • Zima: od prosince do února jen prohlídka s baterkami od úterý do neděle v 10:00, 12:00 a 13:00, v pondělí zavřeno.
  • Parkování: parkoviště hned vedle provozní budovy s pokladnou, autobusová zastávka Sloup je asi 450 metrů daleko.
  • Pozor: kočárky a psi do jeskyní nesmějí, uvnitř je 7 až 8 °C a vlhkost kolem 99 procent.

Co jsou Sloupsko-šošůvské jeskyně a kdo je provozuje

Sloupsko-šošůvské jeskyně provozuje Správa jeskyní České republiky, státní příspěvková organizace se sídlem v Průhonicích, konkrétně její odbor jeskyní Moravského krasu v Blansku. Jde o ponorový dvoupatrový systém, který vyhloubil Sloupský potok a který je součástí Amatérské jeskyně, nejdelšího jeskynního systému v Česku. Známé chodby měří dohromady 4200 metrů, veřejnosti je zpřístupněno 1760 metrů, a to už od roku 1881.

Jeskyně leží v přírodní rezervaci Sloupsko-šošůvské jeskyně o rozloze 7,5 hektaru. Podle ročenky správy jeskyní je v roce 2024 navštívilo 38 149 lidí. V Moravském krasu jsou veřejnosti otevřené ještě Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, Balcarka a Výpustek. Kdo plánuje víc jeskyní za jeden výlet, najde v našem průvodci po Punkevních jeskyních s plavbou na lodičkách a propastí Macocha i informace o rezervaci.

Mapa a recenze návštěvníků

Jeskyně leží na jižním okraji městyse Sloup v okrese Blansko, u silnice vedle skaliska Hřebenáč, parkoviště je u provozní budovy s pokladnou. Autobusová zastávka Sloup, kam jezdí autobusy IDS JMK z Blanska přes Vavřinec, je asi 450 metrů daleko.

Otevřít v Mapách Google a zobrazit recenze

Recenze a hodnocení: hodnocení návštěvníků a jejich fotky ukazuje karta místa v mapě. Recenze čtěte podle data, protože ceny a otevírací doba se mění.

Kolik stojí vstupné do Sloupsko-šošůvských jeskyní

Cena se liší podle okruhu a věku. Dospělý zaplatí za dlouhý okruh 350 Kč, za krátký okruh nebo samostatnou šošůvskou část 250 Kč a za zimní prohlídku s baterkami také 250 Kč. Samotná jeskyně Kůlna stojí 150 Kč. Snížené vstupné platí pro seniory od 65 let a studenty do 26 let s dokladem, dětské pro děti od 3 do 15 let.

Prohlídka Plné Snížené Dětské Rodina 2+2 Rodina 2+3
Dlouhý okruh 350 Kč 300 Kč 180 Kč 1020 Kč 1190 Kč
Krátký okruh nebo Šošůvská část 250 Kč 210 Kč 120 Kč 700 Kč 810 Kč
Zimní prohlídka s baterkami 250 Kč 210 Kč 120 Kč 700 Kč 810 Kč
Jen jeskyně Kůlna 150 Kč 125 Kč 80 Kč 420 Kč 490 Kč
Zážitková trasa Po stopách Nagela 1500 Kč jednotně 4800 Kč 6000 Kč

Kdo má slevu nebo vstup zdarma

Dětské vstupné platí kromě dětí od 3 do 15 let také pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P starší 15 let a pro členy Českého svazu ochránců přírody a Stráže přírody s průkazem. Zdarma jdou děti do tří let, průvodce osoby se ZTP/P, děti se ZTP od 3 do 15 let a členové České a Slovenské speleologické společnosti. Mateřské školy platí polovinu dětského vstupného.

Online, nebo v pokladně

Online se prodávají vstupenky jen na několik pevných časů denně. Když vám nabízené časy nevyhovují, koupíte lístek na další prohlídku přímo v pokladně, kde lze platit i kartou. Časy vstupů nejsou předem pevně dané, dispečer je skládá podle počtu návštěvníků. Skupina má nejméně 5 a nejvýš 60 lidí, mezi výpravami je odstup aspoň 20 minut a čekání by nemělo přesáhnout hodinu.

Dlouhý, nebo krátký okruh: co v jeskyni uvidíte

Oba hlavní okruhy začínají společně. Vstupním portálem vejdete do jeskyně Nicové, kde visí bronzové plakety badatelů Jindřicha Wankela a jeho vnuka Karla Absolona. Pak pokračujete do Eliščiny jeskyně a dál do Starých skal, nejrozsáhlejší části systému. Krátký okruh končí v půli Stříbrné chodby, dlouhý přidává Šošůvské jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou.

Okruh Délka Schody Doba Kdy
Dlouhý 1760 m 303 asi 110 min od března do listopadu
Krátký 890 m 202 asi 70 min od března do listopadu
Zimní s baterkami 950 m 147 asi 90 min od prosince do února
Po stopách Nagela asi 1300 m žebřík a ferrata asi 180 min celoročně po rezervaci

Eliščina jeskyně: krápníky a akustika

Eliščinu jeskyni objevil v roce 1879 sloupský občan Václav Sedlák, když v Nicové jeskyni hledal kosti a propadl se do neznámé prostory. Je bohatě zdobená krápníky, sintry a takzvaným nickamínkem, kašovitým povlakem, který místní dřív seškrabávali kvůli domnělým léčivým účinkům. Díky výborné akustice se tu příležitostně konají koncerty. Spolu se šošůvskou částí patří k místům s nejzachovalejší výzdobou.

Stupňovitá a Nagelova propast

Gotická chodba ve Starých skalách končí Stupňovitou propastí hlubokou 65 metrů, přes kterou trasa vede po přemostění. Následuje Kolmá propast a pak Nagelova propast, kterou v roce 1748 popsal dvorní matematik Jan Antonín Nagel. Od stropu k hladině Sloupského potoka ve spodním patře měří přibližně 90 metrů a půdorysem patří k nejmohutnějším podzemním propastem v Česku. Návštěvníci ji přecházejí po dvou můstcích.

Šošůvská část a Černá propast

Dlouhý okruh pokračuje 260 metrů dlouhou Stříbrnou chodbou, na jejíchž stěnách jsou staré nápisy včetně Nagelova podpisu z roku 1748. Prokopanou spojkou se dostanete do Šošůvských jeskyní, které na přelomu 19. a 20. století objevoval Josef Broušek. Projdete Brouškovu pohádkovou síň, Riegrovu síň a kolem Černé propasti, která ústí k potoku v hloubce 70 metrů. Symbolem jeskyní je stalagmit zvaný Svícen.

Zážitková trasa do spodních pater

Fyzicky zdatní návštěvníci starší 10 let a vyšší než 140 centimetrů se mohou objednat na trasu Po stopách Nagela. Vede neosvětleným spodním patrem kolem Stupňovité propasti, řečištěm Sloupského potoka až na dno Nagelovy propasti. Čeká vás dvanáctimetrový žebřík, asi desetimetrová ferrata a místy plazení. Skupina má 4 až 10 lidí, přilbu se svítilnou dostanete zapůjčenou a správa doporučuje pevnou obuv, nejlépe holínky.

Otevírací doba a zimní prohlídka s baterkami

Od prosince do února jsou jeskyně v pondělí zavřené a od úterý do neděle se vstupuje jen na zimní prohlídku v 10:00, 12:00 a 13:00. Zavřeno je také 1. ledna a od 24. do 26. prosince. V březnu a listopadu platí tři stejné vstupy od úterý do neděle, ale už na běžné okruhy. V dubnu se od úterý do neděle chodí každou hodinu od 9:00 do 15:00, od května je otevřeno denně, v létě je otevřeno denně od 8:20 do 16:00 a dlouhý okruh začíná naposledy v 15:00.

Jak vypadá zimní prohlídka

Zimní prohlídka se koná bez elektrického osvětlení, jen při světle baterek. Vstupuje se historickým vchodem za hotelem Broušek, který se po zbytek roku nepoužívá, a trasa vede šošůvskou částí jeskyní. Uvidíte i tři prostory, které jsou jinak nepřístupné: Sklípek, Kapli a Průsvitné krápníky. Ve skupině je nejvýš 20 lidí, takže se vyplatí přijet s rezervou.

Co si obléct

Teplota v jeskyních se drží kolem 7 až 8 °C a vlhkost vzduchu je 99 procent, a to v zimě i v létě. Vezměte si bundu nebo mikinu a pevnou obuv, chodníky i schody mohou být vlhké. Fotografovat můžete jen pro osobní potřebu a bez blesku, stativu a selfie tyče. Do podzemí se nesmějí nosit objemná zavazadla, deštníky ani turistické hole.

Parkování ve Sloupu a cesta z Blanska

Autem dojedete až k jeskyním, parkoviště je přímo vedle provozní budovy. V ní je pokladna a prodejna suvenýrů, v sousední budově najdete občerstvení a toalety. Cyklisté mohou kolo nechat ve stojanech u budovy, správa jeskyní za ně ale neručí. Areál leží na jižním okraji Sloupu u silnice, vedle osamělého skaliska Hřebenáč. Do Brna je ze Sloupu asi 40 kilometrů.

Autobusem z Blanska

Bez auta jeďte nejdřív vlakem integrovaného systému IDS JMK z Brna přes Adamov do Blanska. Odtud jezdí do Sloupu regionální autobus přes Vavřinec, který pokračuje dál na Němčice a Benešov. Ze zastávky Sloup je to k jeskyním asi 450 metrů pěšky. Do Sloupu vedou i linky od Rájce-Jestřebí a od Boskovic. Nejbližší vlakové nádraží Rájec-Jestřebí je od jeskyní vzdálené 9,5 kilometru.

Kolik času si vyhradit

Na dlouhý okruh počítejte s necelými dvěma hodinami v podzemí, krátký okruh trvá asi 70 minut a zimní prohlídka zhruba 90 minut. K tomu připočtěte nákup vstupenky a čekání na skupinu, které může podle návštěvního řádu v klidnějších dnech trvat až hodinu, pokud nejsou vyvěšené pevné časy. Venku stojí za krátkou procházku skalisko Hřebenáč a ponory Sloupského potoka hned u areálu.

Sloupsko-šošůvské jeskyně s dětmi, kočárkem, psem a na vozíku

Pro děti jsou jeskyně zážitek, hlavně propasti, kosti jeskynních medvědů a závěrečná Kůlna s expozicí o pravěkých lovcích. Správa jeskyní ale dětem do tří let vstup nedoporučuje kvůli délce trasy, děti do 10 let smějí dovnitř jen s dospělým. Rodiče by měli zvážit, zda dítě prohlídku vydrží bez rušení ostatních. S menšími dětmi je proto rozumnější krátký okruh.

Kočárek a pes

Kočárky se do jeskyní vozit nesmějí, takže nejmenší děti vezměte do nosítka. Zvířata do podzemí také nesmějí a správa jeskyní hlídání psů nezajišťuje, za psa i případné škody odpovídá majitel. Pokud cestujete se psem, počítejte s tím, že jeden z dospělých zůstane venku, nebo zvolte kratší prohlídku. Prohlídku nedoporučují ani lidem, kteří obtížně zvládají schody.

Na invalidním vozíku

Návštěvníci na vozíku mohou absolvovat krátký okruh bez Eliščiny jeskyně a Nagelovy propasti. Je potřeba se předem objednat, protože bezbariérová prohlídka je možná jen v rámci prvního nebo posledního vstupu dne. Trasa nesplňuje přísné parametry bezbariérového přístupu, proto je podmínkou zdatnější doprovod. Při koncertech a jiných mimořádných akcích v jeskyních řídí provoz bezbariérové trasy dispečer podle aktuální situace.

Kůlna, Hřebenáč a historie objevů

Obě hlavní prohlídky končí jeskyní Kůlna, mohutnou tunelovou troskou dávného jeskynního systému. Archeologové tu odkryli až 15 metrů vrstev s doklady osídlení od kamenných nástrojů starých asi 120 000 let přes pozůstatky neandertálce ve vrstvě staré přibližně 50 000 let až po bronzové předměty. Od roku 1944 sloužila jako německá továrna na letecké motory, po válce se cenné profily podařilo obnovit.

Co je v Kůlně k vidění

V letech 1961 až 1976 vedl v Kůlně výzkum Karel Valoch z Moravského muzea a našel kosterní zbytky neandertálce, kostěné nástroje i kosti mamuta a soba. Od roku 1997 je jeskyně propojená štolou se Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi a od roku 2015 v ní je expozice Jeskyně a lidé s videem, dioramaty a kopiemi nálezů. Kdo chce v tématu pokračovat, najde příběh pravěkých lovců v brněnském pavilonu Anthropos s mamutem a expozicí o pravěku.

Hřebenáč a skály u vchodu

Vstupnímu areálu vévodí osamělé skalisko Hřebenáč, podle jehož sloupovitého tvaru dostal městys Sloup jméno. Je vysoké 20 metrů, má obvod 76 metrů a je zbytkem zřícené klenby obrovské dómovité jeskyně. V roce 1756 na jeho vrchol postavili sochu svatého Šimona, z níž zůstal jen podstavec. U Hřebenáče roste asi 260 let stará lípa a od jeskyní kolem potoka vede naučná stezka Propástka.

Od Hertoda k Absolonovi

První písemná zmínka o Sloupských jeskyních je z roku 1669 v knize Jana Ferdinanda Hertoda. V roce 1748 sestoupil Stupňovitou propastí Jan Antonín Nagel, kterého provázel malíř Beduzzi. Roku 1804 jeskyně navštívil císař František I. Ve druhé polovině 19. století zde bádal Jindřich Wankel, který jen sám vykopal přes 300 lebek jeskynních medvědů, a po něm jeho vnuk Karel Absolon. Pokud chcete výlet po Moravě protáhnout, nabízí se třeba hrad Pernštejn s prohlídkovými okruhy a zahradou.

Pět věcí, které se vyplatí vědět před návštěvou Sloupu

  1. V zimě se chodí jen třikrát denně. Od prosince do února jsou vstupy v 10:00, 12:00 a 13:00 a v pondělí je zavřeno.
  2. Dlouhý okruh je opravdu dlouhý. Necelé dvě hodiny a 303 schodů zvládnou školáci, pro malé děti je lepší krátký okruh.
  3. Kočárek ani pes dovnitř nesmějí. Vezměte nosítko a domluvte se, kdo případně zůstane se psem venku.
  4. Bunda patří do batohu i v létě. V podzemí je celoročně 7 až 8 °C a vlhkost kolem 99 procent.
  5. Online časy nejsou jediné. Když vám nabízené časy nevyhovují, koupíte vstupenku na další prohlídku přímo v pokladně.

Na Skalním mlýně u Blanska začíná prohlídka další jeskyně Moravského krasu, Kateřinské jeskyně s obrovským Hlavním dómem.

V okolí: další výlety, které se dají spojit

Všechny naše výlety v kraji jsou pohromadě v přehledu Výlety v Jihomoravském kraji.

Časté otázky

1. Kolik stojí vstupné do Sloupsko-šošůvských jeskyní?

Dospělý zaplatí za dlouhý okruh Sloupsko-šošůvských jeskyní 350 Kč, za krátký okruh nebo zimní prohlídku 250 Kč. Děti od 3 do 15 let mají vstupné 180, respektive 120 Kč a děti do tří let jdou zdarma. Rodinná vstupenka pro dva dospělé a dvě děti stojí na krátký okruh 700 Kč, v pokladně můžete platit kartou.

2. Jaký je rozdíl mezi dlouhým a krátkým okruhem?

Krátký okruh měří 890 metrů a má 202 schodů, trvá zhruba 70 minut a vede přes Eliščinu jeskyni, Stupňovitou a Nagelovu propast. Dlouhý okruh má 1760 metrů a 303 schodů, trvá asi 110 minut a přidává Šošůvské jeskyně s Černou propastí. Oba končí v jeskyni Kůlna s expozicí o pravěkých lovcích.

3. Jsou jeskyně otevřené v zimě?

Ano, ale jen v zimním režimu. Od prosince do února se od úterý do neděle chodí na prohlídku s baterkami v 10:00, 12:00 a 13:00, v pondělí je zavřeno. Prohlídka vede šošůvskou částí historickým vchodem za hotelem Broušek a ukáže i prostory, které jsou jindy nepřístupné. Ve skupině je nejvýš 20 lidí.

4. Kde se ve Sloupu parkuje?

Parkoviště je hned vedle provozní budovy jeskyní na jižním okraji Sloupu, kde je pokladna, prodejna suvenýrů a v sousední budově občerstvení a toalety. Cyklisté mohou kolo nechat ve stojanech u budovy. Kdo jede autobusem, vystoupí na zastávce Sloup a k jeskyním dojde zhruba 450 metrů pěšky.

5. Jak se do Sloupu dostat z Blanska bez auta?

Z Brna jeďte vlakem IDS JMK přes Adamov do Blanska a odtud regionálním autobusem přes Vavřinec do Sloupu. Ze zastávky Sloup je to k jeskyním asi 450 metrů. Další autobusy přijíždějí od Rájce-Jestřebí a od Boskovic, nejbližší vlakové nádraží v Rájci-Jestřebí je od jeskyní vzdálené 9,5 kilometru.

6. Můžu do jeskyní s kočárkem nebo se psem?

Nemůžete, návštěvní řád zakazuje vozit do jeskyní kočárky i vodit zvířata. Malé dítě vezměte do nosítka, dětem do tří let ale správa jeskyní prohlídku nedoporučuje. Hlídání psů na místě nefunguje, proto počítejte s tím, že jeden dospělý zůstane venku, třeba na procházce kolem Hřebenáče.

7. Je prohlídka přístupná na invalidním vozíku?

Částečně. Vozíčkáři mohou projet krátký okruh bez Eliščiny jeskyně a Nagelovy propasti, a to jen po předchozí rezervaci při prvním nebo posledním vstupu dne. Trasa nesplňuje přísné parametry bezbariérovosti, proto je nutný zdatnější doprovod. Termín domluvte předem přímo se správou jeskyní ve Sloupu.

8. Co je zážitková trasa Po stopách Nagela?

Je to zhruba tříhodinová výprava neosvětleným spodním patrem jeskyní až na dno Nagelovy propasti, s dvanáctimetrovým žebříkem a krátkou ferratou. Vejdou se na ni 4 až 10 lidé starší 10 let a vyšší než 140 centimetrů. Vstupné je 1500 Kč na osobu a bez předchozí objednávky se na ni nedostanete.

Aktuální ceník, otevírací dobu a online vstupenky zveřejňuje provozovatel jeskyní Správa jeskyní České republiky.

Fotografie: Krápníková výzdoba Eliščiny jeskyně ve Sloupsko-šošůvských jeskyních, Ben Skála, Benfoto, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0. Zmenšení a ořez; fotografovaný obsah zachován.


Lenka Váhová

Lenka Váhová je redaktorka a copywriterka zaměřená na bydlení, reality, cestování, města a praktická témata každodenního života. Pro Všude.cz připravuje články na základě rešerše a proměnlivé údaje ověřuje u primárních zdrojů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *