Houbaření: kdy a kde rostou houby, jedlé a jedovaté druhy, recepty

Houbaření je v Česku tradiční zábava pro celou rodinu: stačí les, košík a znalost několika druhů. Tento průvodce houbařením spojuje na jednom místě vše, co potřebujete od první vycházky po hotovou smaženici: kdy a kde houby rostou, jak poznat jedlé a jedovaté houby, co smíte v lese a jak úlovek zpracovat.

Základní pravidlo zní: sbírejte jen houby, které bezpečně znáte. Žádný domácí test jedovatost neodhalí a aplikace v telefonu neurčí houbu spolehlivě. Při pochybnosti houbu nechte v lese nebo ji ukažte v mykologické poradně.

Začínáte s houbařením: kdy, kde a jak sbírat

Houbaření začíná výběrem lesa a správnou chvílí, ne košíkem. Než vyrazíte, vyplatí se vědět, pod jakými stromy které druhy rostou, jaké počasí jim svědčí a jak houbu z lesa vzít, aby podhoubí zůstalo nepoškozené.

Pravidla sběru, výbava a určování

Sbírat houby pro vlastní potřebu smí v lese každý, ale ne všude a ne jakkoli. Oplocenky, těžba, klidová území národních parků a národní přírodní rezervace mají svá pravidla. K jistotě patří i dobrá výbava a umění houbu určit podle více znaků najednou.

Hřiby, kozáci, křemenáče a ryzce

Hřibovité houby patří k nejoblíbenějším úlovkům a pro začátečníky bývají nejbezpečnější. I tady ale existují záměny: hořký hřib žlučník zkazí celé jídlo a vzácný hřib satan je jedovatý.

Bedla, liška, václavka, hlíva, pečárka a jarní houby

U lupenatých hub je riziko záměny s jedovatými druhy vyšší, proto je dobré znát rozlišovací znaky zpaměti. Bedlu a pečárku si lidé nejčastěji pletou s muchomůrkami, václavku a hlívu s jinými houbami na dřevě.

Další hřiby a klouzky

Kromě praváka a babky roste v našich lesích řada dalších jedlých hřibovitých hub. Hřib dubový přichází jako první už v létě, klouzky se drží borovic a modřínů a hřib kovář patří do košíku jen zkušenějším houbařům, protože syrový je jedovatý a má červenopóré dvojníky.

Holubinky, čirůvka fialová, kotrč, pýchavka a zimní houby

Tyto houby se do košíku dostávají méně často, přesto je dobré je znát. U holubinek a čirůvek rozhoduje kombinace znaků, u pýchavky řez napříč plodnicí a u penízovky, která roste i v zimě, opatrnost kvůli jedovaté čepičatce na stejném dřevě.

Jedovaté houby, záměny a otravy

Nejvíc vážných otrav způsobuje muchomůrka zelená a další houby s amatoxiny. Pokud po jídle z hub přijdou potíže, zvlášť až po několika hodinách, nečekejte a volejte Toxikologické informační středisko nebo záchrannou službu 155.

S dětmi do lesa a bezpečný návrat

Houbaření je ideální rodinný výlet, jen je potřeba předem domluvit pravidla: děti nic neochutnávají a každou houbu ukážou dospělému. Při kličkování lesem se navíc snadno ztratí směr, proto se hodí nabitý telefon s offline mapou.

Pěstování hub a houby na zahradě

Houby nemusíte jen hledat v lese. Hlíva ústřičná a žampiony se dají pěstovat doma ze substrátu nebo na kmeni. Na zahradě se zase houby objevují samy, často v kruzích v trávníku, a s nimi otázka, které jsou nebezpečné pro děti a psy.

Čištění, sušení, mražení a recepty

Houby se kazí rychle, proto je zpracujte nejlépe ještě týž den. Zkažené jedlé houby způsobují takzvané nepravé otravy. Vybírejte jen zdravé plodnice a vždy je tepelně upravte.

Přehled: co sbírat a kdy

Tabulka je orientační. O tom, zda houby rostou, rozhoduje hlavně počasí, a sezóny se mezi nížinami a horami posouvají o několik týdnů.

Období Co hledat Kde Pozor na
Duben a květen smrže, čirůvka májovka listnaté lesy, parky, sady, travnaté okraje jedovatý ucháč obecný, vláknice podobné májovce
Červen a červenec hřib dubový, lišky, kozáci doubravy, bučiny, smíšené lesy, břízy muchomůrka zelená se objevuje od léta
Srpen až říjen hřib smrkový, babky, křemenáče, bedly, pečárky smrčiny, borovice, okraje lesů, louky muchomůrky u bedel a pečárek, žlučník u hřibů
Září až listopad václavky, ryzce, holubinky pařezy a kmeny, smrky, borovice čepičatka a třepenitka u hub na dřevě
Listopad až únor hlíva ústřičná, penízovka sametonohá pařezy a kmeny listnáčů sbírat jen mladé a zdravé plodnice

Pět zásad bezpečného houbaření

  • Sbírejte jen to, co bezpečně znáte. Neznámou houbu neochutnávejte a nedávejte do košíku k jedlým, ukažte ji v mykologické poradně.
  • Neznámé lupenaté houby berte celé i s bází, aby šla posoudit pochva typická pro muchomůrky. Podrobněji v článku vykroutit, nebo uříznout houbu.
  • Nosit v košíku, zpracovat týž den. V igelitu se houby zapaří a zkazí, i jedlá houba pak může způsobit otravu.
  • Houby vždy tepelně upravte a dětem houbová jídla nenuťte. Malé děti při sběru hlídejte, aby houby neochutnávaly.
  • Při potížích po jídle z hub nečekejte. Volejte Toxikologické informační středisko 224 919 293 nebo 224 915 402, při ohrožení života 155, a uschovejte zbytky hub. Více v článku otrava houbami.

Na delší houbařskou vycházku se hodí stejná příprava jako na túru: co sbalit na jednodenní túru, offline mapa pro případ, že v lese nemáte signál a jak přivolat pomoc. Pokud vás baví i jiné tiché chvíle v přírodě, podívejte se do průvodce vše pro rybáře.

Časté otázky k houbaření

1. Kdy začíná houbařská sezóna?

Hlavní sezóna bývá od konce léta do října, ale houby rostou po většinu roku: na jaře smrže a májovka, v létě lišky a hřib dubový, v zimě hlíva ústřičná. Rozhoduje počasí, hlavně vydatný déšť a teplo.

2. Smím sbírat houby v cizím lese?

Ano. Lesní zákon dovoluje každému sbírat lesní plody, tedy i houby, pro vlastní potřebu. Nesmíte les poškozovat, vstupovat do oplocenek a do míst s probíhající těžbou. Omezení platí v klidových územích národních parků a v národních přírodních rezervacích.

3. Které houby jsou pro začátečníky nejbezpečnější?

Obvykle se doporučují hřibovité houby jako hřib smrkový, babka, kozák a křemenáč, protože smrtelně jedovatých dvojníků mají málo. I u nich ale platí, že musíte znát rozlišovací znaky, například proti hořkému žlučníku.

4. Existuje test, jak poznat jedovatou houbu?

Ne. Stříbrná lžička, cibule, ochutnání ani to, že houbu žerou slimáci nebo červi, o jedovatosti nic neříkají. Jedinou cestou je bezpečné určení druhu podle kombinace znaků.

5. Jak dlouho vydrží houby po sběru?

Co nejkratší dobu. Nejlépe je zpracujte týž den, v chladu nanejvýš do druhého dne. Zkažené houby způsobují trávicí potíže i u jedlých druhů.

6. Co dělat, když je někomu po houbách špatně?

Zavolejte Toxikologické informační středisko nebo při vážném stavu záchrannou službu 155 a uschovejte zbytky hub i jídla. Kontaktovat lékaře by měli všichni, kdo jedli stejné jídlo, i když zatím potíže nemají.

7. Jak houby nejlépe uchovat na zimu?

Tužší zdravé houby, například hřiby a babky, se dobře suší. Lišky a václavky je lepší podusit nebo předvařit a zamrazit. Oblíbené jsou i houby nakládané v octovém nálevu se sterilací.