Pýchavka je kulatá nebo hruškovitá bílá houba bez klobouku a lupenů, kterou znají snad všichni, kdo kdy šlápli na starou plodnici a viděli z ní vyletět obláček prachu. Pýchavka je jedlá jen dokud je mladá, uvnitř celá bílá a pevná. Každou pýchavku proto před sběrem podélně rozřízněte a podívejte se dovnitř, protože takto zvenku podobně vypadá i mladá muchomůrka ve vajíčku nebo jedovatý pestřec.
Rozříznutí není test jedovatosti, ale kontrola, že jde opravdu o mladou pýchavku. Pokud uvnitř uvidíte cokoli jiného než jednolitou bílou hmotu, houbu nesbírejte. Obecné zásady najdete v našem průvodci houbařením. Níže se dozvíte, jak pýchavku poznat, co znamená který řez, jak se liší vatovec obrovský a jak pýchavku připravit jako řízek nebo na másle.
Poznávací kartička pýchavky
Pýchavku poznáte zvenku i uvnitř a obojí je potřeba zkontrolovat. Kartička shrnuje znaky, které si u každé nalezené plodnice projděte, než ji dáte do košíku. Nejde o test jedovatosti, ale o kontrolní seznam: pokud kterýkoli řádek nesedí, houbu nesbírejte. U pýchavek je navíc rozhodující stáří, protože jedlá fáze trvá jen krátce.
| Znak | Jak vypadá u mladé pýchavky | Na co se podívat |
|---|---|---|
| Tvar | kulovitý, hruškovitý nebo palicovitý, bez klobouku, lupenů a rourek | není nahoře patrný klobouk nebo zárodek třeně? |
| Slupka | tenká a měkká, bílá až krémová, u některých druhů s drobnými bradavkami | dá se slupka promáčknout, nebo je tvrdá a silná jako u pestřece? |
| Spodek | zúžený do krátkého podstavce, bez blanité pochvy | nevyrůstá plodnice z blanitého obalu jako muchomůrka? |
| Řez | podélně jednolitě bílý, bez kresby | není uvnitř obrys klobouku, lupenů a třeně? |
| Barva uvnitř | čistě bílá | není dužnina žlutá, olivová, fialová nebo černá? |
| Konzistence | pevná a pružná, na omak jako mozzarella | není vnitřek měkký, vodnatý nebo prašný? |
| Vůně | slabě a příjemně houbová | nepáchne plodnice nepříjemně? |
| Stanoviště | lesy, paseky, louky, pastviny, parky, zahrady | neroste u silnice, na poli po postřiku nebo kde se venčí psi? |
Kontrola pýchavky krok za krokem
- Sejměte celou plodnici i se spodní částí, abyste viděli, zda nevyrůstá z blanitého obalu.
- Prohmatejte slupku. Pýchavka má slupku tenkou a měkkou, tvrdá silná slupka ukazuje na pestřece.
- Rozřízněte plodnici podélně, odshora dolů přes celou výšku, ostrým nožem.
- Prohlédněte obě poloviny na světle. Hledejte jakýkoli obrys klobouku, lupenů nebo třeně.
- Zkontrolujte barvu celého řezu, i ve středu a u spodku. Musí být jednolitě bílý.
- Stiskněte dužninu. Má být pevná a pružná, ne měkká, vodnatá nebo prašná.
- Rozhodněte. Pokud cokoli nesedí nebo si nejste jistí, plodnici nesbírejte.
Kontrolu udělejte u každé plodnice zvlášť, i když jich na jednom místě roste několik vedle sebe. Na stejné louce nebo v lese mohou vedle mladých pýchavek růst i stárnoucí kusy, pestřece nebo mladé muchomůrky. Doma před vařením řez zopakujte, protože pýchavky stárnou rychle a vnitřek mohl mezitím začít žloutnout.
Jak pýchavka vypadá
Pýchavky tvoří kulovité, hruškovité nebo palicovité plodnice. Nemají klobouk, lupeny ani rourky, celá houba je uzavřená slupkou a uvnitř se tvoří výtrusy. Mladé plodnice jsou bílé až světle krémové, povrch se podle druhu liší, ale vždy jde o uzavřenou kulovitou plodnici. Spodní část bývá zúžená do krátkého třeňovitého podstavce.
S věkem se pýchavka mění. Vnitřek nejdřív žloutne, potom olivově hnědne a nakonec se celý promění v prašnou hmotu výtrusů. Na vrcholu se otevře otvor a při dotyku nebo dešti z něj vyletují výtrusy. V tomto stavu už pýchavka není k jídlu a v lese ji nechte, aby se výtrusy rozšířily.
Velikost se podle druhu liší od drobných kuliček po velké plodnice. Velikost ani tvar ale o jedlosti nerozhoduje. Rozhoduje stav uvnitř, který zjistíte jen řezem. Pýchavky rostou na zemi v lesích, na pasekách, na loukách a pastvinách, ale také v parcích a zahradách. Pokud vám rostou v trávníku, přečtěte si i článek houby na zahradě a v trávníku.
Pýchavky, které potkáte
V lesích se běžně setkáte s pýchavkou obecnou. Má hruškovitý tvar a povrch posetý drobnými bradavkami, které se dají setřít a po kterých na slupce zůstane jemná síťovitá kresba. Na loukách, pastvinách a v zahradách rostou jiné druhy pýchavek a velký vatovec obrovský, kterému se věnuje samostatná kapitola níže.
Pro kuchyni nemusí začátečník přesně určit, o který druh pýchavky jde. Musí ale bezpečně vyloučit mladou muchomůrku a pestřece a posoudit stáří plodnice podle řezu. Pokud si nejste jistí ani tím, zda jde vůbec o pýchavku, nález ukažte zkušenému houbaři nebo v mykologické poradně.
Proč každou pýchavku rozříznout
Mladá muchomůrka, například smrtelně jedovatá muchomůrka zelená, je na začátku růstu celá uzavřená v blanitém obalu a zvenku vypadá jako bílé vajíčko. Velikostí i barvou se může podobat pýchavce. Rozdíl je vidět až uvnitř: v muchomůrce je na podélném řezu patrný obrys budoucího klobouku, lupenů a třeně. Jak muchomůrka zelená vypadá v dospělosti, popisuje článek muchomůrka zelená: jak ji poznat.
Pýchavku proto rozřízněte podélně, odshora dolů, přes celou výšku plodnice. Příčný řez nestačí, mohl by obrys zárodku minout. Řežte ostrým nožem, abyste vnitřek nepomačkali, a prohlédněte obě poloviny na světle.
- Jedlá mladá pýchavka: uvnitř jednolitě bílá, pevná a pružná, bez jakékoli kresby, na omak jako mozzarella.
- Muchomůrka ve vajíčku: uvnitř obrys klobouku, lupenů a třeně, často s nádechem barvy klobouku. Nesbírat, nejíst.
- Pestřec: tvrdá silná slupka a uvnitř brzy tmavě fialová až černá hmota. Nesbírat, nejíst.
- Starší pýchavka: uvnitř žlutá, olivová nebo hnědá, později prašná. K jídlu se nehodí.
Pokud si řezem nejste jistí, houbu nesbírejte. Rozříznutí je jen jedna kontrola z několika, a nikdy nenahrazuje znalost druhu.
Co uvidíte na řezu: přehled
Následující tabulka shrnuje, co může podélný řez ukázat a jak naložit s nálezem. Tabulka je orientační pomůcka, u mladých plodnic se znaky určují hůř a rozhoduje vždy kombinace všech znaků.
| Na řezu vidíte | Co to může být | Co dělat |
|---|---|---|
| celá bílá, pevná, jednolitá hmota | mladá pýchavka nebo vatovec | lze sbírat, pokud jste si jistí druhem |
| obrys klobouku, lupenů a třeně | mladá muchomůrka ve vajíčku | nesbírat, nejíst |
| tvrdá slupka, uvnitř fialová až černá | pestřec | nesbírat, nejíst |
| žlutavá nebo olivová hmota | stárnoucí pýchavka | nejíst, nechat v lese |
| hnědý prach | stará pýchavka | nejíst, nechat v lese |
Pokud řez ukazuje kombinaci znaků, například bílý střed a nažloutlé okraje, houbu nejezte. Mezi jedlou a nejedlou fází nemá smysl hledat kompromis.
Pestřec obecný: jedovatý dvojník
Pestřec obecný je kulovitá houba, která se pýchavce podobá tvarem. Na rozdíl od ní má tvrdou, silnou slupku, která se nedá snadno promáčknout. Uvnitř je dužnina už brzy tmavě fialová až černá, jen u velmi mladých plodnic světlejší. Pestřec je jedovatý a podle Toxikologického informačního střediska způsobuje trávicí potíže, které začínají zhruba půl hodiny až hodinu po jídle.
Rozdíl se dá dobře poznat řezem a hmatem. Pýchavka má slupku tenkou a měkkou, pestřec tuhou a silnou. Pýchavka je uvnitř bílá a pružná, pestřec tmavý a pevný. Pokud si nejste jistí, který z nich máte v ruce, houbu nejezte. Další jedovaté houby, se kterými se v Česku setkáte, shrnuje článek jedovaté houby v Česku.
Při trávicích potížích po jídle z hub nečekejte, až to přejde, a zavolejte lékaře nebo Toxikologické informační středisko. Zbytky hub a jídla uschovejte pro určení. Podrobný postup popisuje článek otrava houbami: příznaky a první pomoc.
Pestřec v terénu: čeho si všimnout
- Slupka: tuhá, silná, často žlutavá až okrová a rozpraskaná do políček, ne tenká a bílá.
- Hmat: plodnice je tvrdá a při stisku nepruží.
- Řez: uvnitř už brzy tmavne do fialova až černa, často s bělavými žilkami.
- Stanoviště: roste na zemi v lesích, na okrajích cest a na písčitých místech, takže se může objevit vedle pýchavek.
Pestřec se kvůli tmavému vnitřku někdy omylem považuje za staré pýchavky. Stará pýchavka má ale uvnitř olivově hnědou prašnou hmotu a měkkou tenkou slupku. Pestřec je tvrdý a jeho tmavá dužnina je pevná.
Vatovec obrovský
Vatovec obrovský je příbuzný pýchavek a tvoří velké bílé kulovité plodnice, které na louce nebo v zahradě působí jako odložený míč. Platí pro něj stejná pravidla jako pro pýchavky: jedlý je jen mladý, uvnitř celý bílý a pevný. Jakmile začne žloutnout nebo olivově hnědnout, k jídlu se nehodí. Roste od léta do podzimu na loukách, pastvinách, v zahradách a na okrajích lesů, hlavně na půdách bohatých na živiny.
Velká plodnice vydá na několik jídel a dá se krájet na plátky jako chléb. Proto i vatovec rozřízněte a prohlédněte celý řez, ne jen kraj. U velkých plodnic se stává, že střed už stárne, zatímco okraj vypadá ještě bíle. Takovou plodnici nepoužívejte.
Vatovec se po utržení kazí podobně rychle jako ostatní pýchavky. Pokud ho nezpracujete týž den, raději ho nesbírejte, nebo si vezměte jen část, kterou spotřebujete.
Jak naložit s velkou plodnicí
Velký vatovec nejdřív otřete a seškrábněte z něj slupku, pak ho rozkrojte napůl, prohlédněte celý řez a teprve potom ho krájejte na plátky. Plátky, které nespotřebujete hned, neschovávejte syrové do dalších dnů. Raději je rovnou osmažte nebo podušte a zamrazte, jak popisuje kapitola o zpracování níže.
Kdy a kde pýchavky hledat
Pýchavky rostou od léta do podzimu, hlavně po vydatném dešti, když je teplo a vlhko. Mladá jedlá fáze netrvá dlouho, proto se vyplatí chodit na známá místa pravidelně a brát jen plodnice, které jsou ještě pevné a bílé. Jak se růst hub váže na déšť, vysvětluje článek kdy rostou houby po dešti, přehled sezóny ostatních hub nabízí houbařský kalendář.
| Místo | Co tam obvykle roste | Na co si dát pozor |
|---|---|---|
| jehličnatý a listnatý les | pýchavka obecná, menší pýchavky | mladé muchomůrky ve vajíčku, pestřece na písčitých místech |
| paseka a okraj lesní cesty | menší pýchavky | místa po těžbě a chemickém ošetření |
| louka a pastvina | vatovec obrovský, různé pýchavky | pastviny po hnojení, výběhy zvířat |
| park a zahrada | pýchavky, někdy vatovec | místa, kde se venčí psi nebo stříká chemie |
| okraj pole a silnice | pýchavky | nesbírat, postřiky a výfukové plyny |
Kdo hledá pýchavky na loukách, potká tam často i pečárky. Ty mají na rozdíl od pýchavek klobouk a lupeny, ale v mládí mohou být kulovité a uzavřené. Jak je bezpečně poznat a odlišit od muchomůrek, popisuje článek pečárka: jak ji poznat. Na rozlehlých loukách se vyplatí dívat se pozorně do trávy, mladé bílé kuličky bývají schované mezi stébly a dají se snadno přehlédnout nebo pošlapat.
Jak pýchavky sbírat a skladovat
Pýchavky sbírejte jen na čistých místech, ne u okrajů silnic, polí po postřiku nebo na místech, kde se venčí psi. Vykruťte nebo odřízněte celou plodnici, aby bylo vidět i spodní část, a rozřízněte ji ještě v lese. Jak se houby sbírají šetrně, popisuje článek vykroutit, nebo uříznout houbu.
Do košíku dávejte jen pevné, bílé kusy. Pýchavky jsou měkké a snadno se pomačkají, proto je pokládejte navrch. V igelitu se zapaří a rychle zkazí. Doma je zpracujte co nejdřív, nejlépe týž den, v lednici vydrží krátce, nejvýš do druhého dne. Kontrolujte, zda vnitřek mezitím nezačal žloutnout.
Čištění je jednoduché. Slupku z větších pýchavek oloupejte nebo seškrábněte nožem, menší stačí otřít. Nenamáčejte je ve vodě, pýchavka nasaje vodu jako houbička. Více k čištění najdete v článku jak očistit houby. K sušení se pýchavky hodí méně než tužší houby, jako jsou hřiby, a obvykle se zpracovávají čerstvé.
Jak pýchavky zpracovat a uchovat
Pýchavka patří k houbám, které se nejlépe zpracují čerstvé. Má měkkou dužninu, která snadno nasává vodu i tuk a při nevhodném uchování rychle ztrácí strukturu. Přehled ukazuje, které způsoby se hodí a které ne. U všech platí, že pýchavku nejdřív rozříznete, zkontrolujete a očistíte, a teprve pak ji zpracujete.
| Způsob | Hodí se? | Jak na to |
|---|---|---|
| Čerstvá | ano | zpracovat týž den jako řízky, na másle nebo do vajec |
| Lednice | jen krátce | nejvýš do druhého dne, před vařením znovu rozříznout a zkontrolovat |
| Mražení syrové | ne | dužnina po rozmrazení zvodnatí a rozpadá se |
| Mražení tepelně upravené | ano | podušené nebo osmahnuté kostky vychladit a zamrazit v dávkách |
| Sušení | méně vhodné | pýchavky se suší hůř než tužší houby, raději je zpracujte čerstvé |
| Nakládání | méně vhodné | do nálevu se hodí tužší houby, měkká pýchavka v něm ztrácí strukturu |
Tepelně upravené zamražené pýchavky přidávejte do hrnce nebo na pánev rovnou zmrzlé a rozmražené znovu nezamrazujte. Hodí se do polévky, omáčky nebo vajec, kde nevadí, že po rozmrazení změknou. Obecný postup popisuje článek jak zamrazit houby. Pokud máte pýchavek víc, než zpracujete, nechte je raději v lese.
Pýchavka v kuchyni: řízky a smažení
Mladá pýchavka má jemnou, mírnou chuť a měkkou konzistenci. Dobře snese máslo, vejce a strouhanku. Stejně jako všechny houby ji jezte jen tepelně upravenou.
Pýchavkové řízky
Pýchavku nebo vatovec nakrájejte na plátky silné zhruba jako prst. Plátky osolte, obalte v hladké mouce, rozšlehaném vejci a strouhance a smažte na středně rozpáleném oleji po obou stranách dozlatova, zhruba po třech až čtyřech minutách. Postup je stejný jako u smažené bedly, podrobněji ho popisuje recept na smaženou bedlu. Podávejte s bramborovým salátem nebo s bramborem.
Na řízky pro 4 osoby počítejte asi 600 g mladé pýchavky nebo vatovce, 80 g hladké mouky, 3 vejce, 120 g strouhanky, sůl a olej na smažení. Silnější plátky se uvnitř propečou hůř, tenčí se při obalování lámou, proto doporučenou tloušťku plátků dodržte.
Na másle a do smaženice
Menší pýchavky nakrájejte na kostky a orestujte na másle s cibulkou, solí a kmínem asi pět až osm minut, dokud nezměknou. Můžete je přidat do vajec jako do smaženice z hub nebo k jiným houbám. Měkká dužnina snadno nasává tuk, proto ho na pánev přidávejte postupně.
Dětem houbová jídla nevnucujte, i jedlé houby jsou pro ně hůř stravitelné. Pokud se pýchavka cestou do kuchyně zbarvila uvnitř do žluta, nepoužívejte ji.
Pýchavka jako mozeček
Na 2 porce připravte asi 400 g mladých pýchavek, 1 cibuli, 2 lžíce másla, 3 vejce, sůl, pepř, špetku kmínu a nasekanou petrželku. Pýchavky oloupejte a nakrájejte na drobné kostky. Cibuli osmahněte na másle dosklovata, přidejte pýchavky a za občasného míchání je opékejte asi 10 minut, dokud nezměknou a nezačnou lehce zlátnout. Vejce rozšlehejte se solí, pepřem a kmínem, vlijte na pánev a míchejte, až se srazí. Posypte petrželkou a podávejte s chlebem. Pokud máte pýchavek méně, doplňte je jinými jedlými houbami, které bezpečně znáte, například pečárkami z téže louky.
Pýchavky na smetaně
Na 2 porce osmahněte 1 cibuli na 1 lžíci másla, přidejte asi 400 g pýchavek nakrájených na kostky a opékejte zhruba 8 minut. Zalijte 150 ml smetany na vaření, osolte, opepřete a podle chuti přidejte trochu tymiánu. Krátce provařte, aby omáčka zhoustla, a podávejte s těstovinami, rýží nebo knedlíkem. Další postupy na smetanovou omáčku z hub najdete v receptu houbová omáčka.
Časté chyby a kdy pýchavku nechat v lese
U pýchavek se houbaři nejčastěji nepletou v určení druhu, ale v posouzení stáří a v tom, že řez vynechají. Další chyby přicházejí doma, když pýchavky čekají v lednici nebo se namáčejí ve vodě. Tabulka shrnuje, na co si dát pozor.
| Chyba | Co se stane | Jak to dělat správně |
|---|---|---|
| plodnice se nerozřízne | hrozí záměna s mladou muchomůrkou nebo pestřecem | každou plodnici podélně rozříznout ještě v lese |
| jen příčný řez | obrys zárodku muchomůrky se může minout | řezat odshora dolů přes celou výšku |
| sběr nažloutlých kusů | nepříjemná chuť, trávicí potíže | brát jen jednolitě bílé a pevné |
| skladování do dalších dnů | vnitřek zežloutne, dužnina zvodnatí | zpracovat týž den, nejvýš do druhého dne |
| namáčení ve vodě | pýchavka nasaje vodu jako houbička | slupku oloupat nebo otřít, nemáčet |
| sběr u cest a na výbězích | nečistoty, postřiky, výkaly zvířat | sbírat jen na čistých místech |
Kdy pýchavku nechat v lese
- na řezu je vidět jakákoli kresba nebo obrys klobouku, lupenů a třeně,
- vnitřek není čistě bílý, ale nažloutlý, olivový, fialový nebo černý,
- slupka je tvrdá a silná,
- plodnice je měkká, vodnatá, popraskaná nebo z ní práší,
- roste u silnice, na poli po postřiku nebo tam, kde se venčí psi,
- nejste si jistí, že jde o pýchavku.
Starou pýchavku nechte na místě, i když se vám zdá zbytečné ji tam nechávat. Uvolní výtrusy a na místě mohou v dalších letech vyrůst nové plodnice. Při foukání do starých pýchavek dávejte pozor, aby děti prach nevdechovaly, a po hraní si všichni umyjte ruce.
Mýty a bezpečnost
O pýchavkách koluje představa, že bílé kulaté houby jsou vždy neškodné. To neplatí: v bílém vajíčku může být mladá muchomůrka a pestřec se v mládí také dá přehlédnout. Neplatí ani lidové testy. Stříbrná lžička, zčernání cibule při vaření, ochutnání syrového kousku ani to, že houbu ožírají slimáci, nic o jedovatosti neřeknou.
Sbírejte jen houby, které bezpečně znáte. Při pochybnosti houbu nesbírejte a nejezte, neznámý nález ukažte v mykologické poradně. Aplikace v telefonu ani fotky na sociálních sítích nejsou spolehlivé určení, protože u pýchavek rozhoduje vnitřek, který na fotce zvenku vidět není. O tom, kde hledat pomoc s určením, píše článek určování hub: atlas, aplikace a poradna.
Pýchavky děti lákají, protože z nich jde foukat prach. Malé děti při sběru hlídejte, aby houby nedávaly do pusy a po hraní si umyly ruce. Tipy k bezpečnému sběru s dětmi shrnuje článek houbaření s dětmi.
Co dělat, když máte podezření na otravu
- Přestaňte houbové jídlo jíst a nabízet ostatním.
- Uschovejte zbytky hub, jídla, případně i zvratky pro určení.
- Zavolejte Toxikologické informační středisko na číslo 224 919 293 nebo 224 915 402, případně lékaře. Při ohrožení života volejte 155.
- Zvracení nevyvolávejte bez pokynu lékaře nebo střediska.
- Řekněte, co a kdy jste jedli a kdy začaly potíže. Doba od jídla k prvním příznakům je pro lékaře důležitá.
- Kontaktujte i ostatní, kdo jedli stejné jídlo, i když zatím potíže nemají.
Časté otázky o pýchavkách
1. Kdy je pýchavka jedlá?
Jen když je mladá a na podélném řezu celá bílá, pevná a jednolitá, bez jakékoli kresby. Žlutá, olivová, fialová, černá nebo prašná pýchavka se nejí.
2. Proč se pýchavka musí rozříznout?
Zvenku se jí může podobat mladá muchomůrka ve vajíčku. Na podélném řezu muchomůrka ukáže obrys klobouku, lupenů a třeně, pýchavka je uvnitř jednolitě bílá.
3. Jak se liší pýchavka od pestřece?
Pestřec má tvrdou silnou slupku a uvnitř brzy tmavě fialovou až černou hmotu. Je jedovatý a způsobuje trávicí potíže.
4. Je vatovec obrovský jedlý?
Ano, mladý a uvnitř celý bílý. Stárnoucí vatovec se žlutavým nebo olivovým středem se nejí.
5. Dají se pýchavky sušit?
Hodí se k tomu méně než tužší houby. Obvykle se zpracovávají čerstvé, nejlépe týž den, například jako řízky nebo na másle.
6. Jak dlouho pýchavky vydrží?
Krátce. V lednici nejvýš do druhého dne, a i tak před vařením zkontrolujte, zda vnitřek nezežloutl.
7. Je pýchavka bezpečná, když ji ožírají slimáci?
Ne, to o jedovatosti nic neříká. Spoléhejte jen na bezpečnou znalost houby a na podélný řez.
8. Můžu pýchavku jíst syrovou?
Ne. Pýchavky jezte stejně jako ostatní houby jen tepelně upravené, například smažené, opečené na másle nebo v omáčce.
9. Dá se pýchavka zamrazit?
Syrová ne, po rozmrazení zvodnatí a rozpadá se. Zamrazit lze podušené nebo osmahnuté kostky, které pak přidáte do jídla rovnou zmrzlé.
10. Můžu jíst pýchavky z trávníku na zahradě?
Jen pokud trávník neošetřujete přípravky, nevenčí se na něm pes a každou plodnici podélně rozříznete. Na zahradách rostou i mladé muchomůrky a drobné jedovaté houby, proto platí stejná pravidla jako v lese.
11. Kdy a kde pýchavky rostou?
Od léta do podzimu po vydatném dešti, v jehličnatých i listnatých lesích, na pasekách, loukách, pastvinách, v parcích a zahradách.
12. Jak poznám, že je pýchavka už stará?
Uvnitř žloutne, olivově hnědne a měkne, později se mění v prašnou hmotu a na vrcholu se otevře otvor. Taková pýchavka se nejí.