Otrava psa houbou: příznaky a co dělat

Otrava psa houbou může přijít při obyčejné procházce lesem, na louce nebo na vlastní zahradě po dešti. Psi čichají ke všemu, co je nové, a štěňata navíc věci ochutnávají, takže houba v trávě je pro ně snadná kořist. Pro psa jsou nebezpečné tytéž skupiny hub jako pro člověka a k tomu drobné houby z trávníku, které by houbař nikdy nesebral. Pokud máte podezření, že pes snědl houbu, volejte veterináře hned, i když se zatím chová normálně.

Nečekejte na příznaky. U velmi nebezpečných hub mohou první potíže přijít až za mnoho hodin, kdy už jsou játra poškozená. Článek popisuje, které houby jsou rizikové, jak otrava vypadá, co dělat v prvních minutách, co vzít k veterináři a jak psa chránit na procházce i na zahradě. Neslouží jako náhrada veterinární péče. Další témata o houbách a bezpečném sběru najdete v rubrice průvodce houbařením.

Proč psi houby jedí

Pes houbu nepozná podle vzhledu, řídí se čichem. Některé houby voní výrazně a pro psa zajímavě, jiné leží v trávě nebo v listí na místech, kde pes hledá pachy. Štěňata a mladí psi poznávají svět tlamou, a proto jsou ohrožená víc než klidní dospělí psi. Riziko zvyšuje i pes, který na procházce běhá volně daleko před majitelem.

Nebezpečná nemusí být jen houba v lese. Na zahradách a v trávnících se po dešti objevují plodnice z rozkládajícího se dřeva, kořenů, mulče a kůry. Mezi nimi mohou být i jedovaté vláknice a strmělky. Proč na zahradě houby rostou a jak omezit jejich výskyt, popisuje článek houby na zahradě a v trávníku.

Psa může ohrozit i košík s nasbíranými houbami odložený na zemi nebo zbytky houbového jídla. Ty psovi nedávejte vůbec: kromě hub v nich bývá cibule, česnek a koření, které jsou pro psa problém samy o sobě.

Mýty, na které se nespoléhejte

• Pes pozná jedovatou houbu čichem. Nepozná. Psi běžně sežerou i to, co jim škodí, a jedovaté houby nemusí páchnout.
• Když houbu jedí šneci nebo zvěř, je neškodná i pro psa. Neplatí to pro psa ani pro člověka, okus od zvířat nic neříká o jedovatosti.
• Malý kousek nevadí. U velmi jedovatých hub může stačit i malé množství, a navíc nevíte, kolik pes skutečně snědl.
• Pes zvrací, takže se jedu zbavil. Zvracení nic nezaručuje, část jedu se mohla vstřebat. O dalším postupu rozhoduje veterinář.

Které houby jsou pro psa nebezpečné

Toxikologové dělí otravy houbami podle skupin jedů a podle toho, jak rychle se projeví. Pro psy platí stejné skupiny jako pro lidi. Podrobný přehled jedovatých hub v Česku najdete v článku jedovaté houby v Česku.

Tabulka je jen orientační: vychází z popsaných otravných syndromů u lidí, ne z měření u psů. U psa se nástup i průběh mohou lišit podle velikosti, množství snědené houby a zdravotního stavu, proto na tabulce nestavte rozhodnutí, zda jet k veterináři. Rozhoduje, jak rychle se pes k veterináři dostane. Na jaře si dejte pozor na ucháče, který roste podobně jako smrže, popisuje ho článek jarní houby: smrž a májovka.

Příznaky otravy houbou u psa

Příznaky nejsou specifické a mohou připomínat jiné onemocnění. Proto je důležitá informace, že pes mohl houbu sníst. Všímejte si hlavně těchto změn:

• zvracení a průjem, někdy opakované
• nadměrné slinění, slzení
• třes, vrávoravá chůze, nejistota na nohou
• apatie, ospalost, pes nechce vstát ani žrát
• neklid, zmatené chování, křeče
• bolest břicha, pes se hrbí nebo nechce, abyste se ho dotýkali

Zvlášť zrádné jsou houby s amatoxiny, mezi které patří muchomůrka zelená. První potíže mohou přijít až za mnoho hodin a po nich může nastat zdánlivé zlepšení, zatímco poškození jater pokračuje. Proto se nespoléhejte na to, že pes je po snědení houby zatím v pořádku. Jak muchomůrku zelenou poznat, abyste ji na procházce zahlédli včas, popisuje článek muchomůrka zelená: jak ji poznat.

Co si zapisovat, než se dostanete k veterináři

• čas, kdy pes houbu snědl nebo kdy jste ho u ní našli
• čas a počet zvracení a průjmů, případně příměs krve
• změny chování: neklid, ospalost, vrávorání, třes
• zda pes pije, močí a reaguje na oslovení jako obvykle

Stačí poznámka v telefonu. Veterinář z ní vyčte průběh lépe než z odhadu po několika hodinách, kdy si časy už nikdo přesně nepamatuje.

Co dělat hned, když pes snědl houbu

Jednejte rychle a v klidu. Čas hraje roli hlavně u hub, jejichž účinek se projeví pozdě.

• Zavolejte veterináře, popište, co se stalo, kdy a kolik houby pes zřejmě snědl. Řiďte se jeho pokyny.
• Zvracení nevyvolávejte sami bez pokynu veterináře. Nikdy nepoužívejte sůl ani domácí postupy, mohou psovi ublížit.
• Vezměte vzorek: zbytek houby, další plodnice ze stejného místa, nebo aspoň fotku. Pokud pes zvracel, může pomoci i vzorek zvratků.
• Nečekejte, až to přejde. Ani když pes vypadá zdravě, nenechávejte situaci na ráno.

Pokud jste byli na procházce s více psy, sledujte i ty ostatní, mohli sníst totéž. A pokud houby ze stejného místa jedli i lidé, například z košíku, kontaktujte lékaře také. Postup u lidí popisuje článek otrava houbami: příznaky a první pomoc.

Scénáře: co dělat, když…

Situace se v praxi liší podle toho, co jste viděli a kdy se to stalo. Následující postupy jsou rozdělené podle nejčastějších případů. Ve všech platí totéž: zavolat veterináři, nevyvolávat zvracení na vlastní pěst, nedávat psovi léky ani domácí prostředky a vzít vzorek houby.

Viděli jste, jak pes houbu spolkl

1. Psa od místa odveďte a prohlédněte mu tlamu. Zbytky houby, které jsou volně v tlamě, opatrně vyjměte jen tehdy, když to pes klidně dovolí a nehrozí, že vás kousne. Hluboko do tlamy a do krku nesahejte.
2. Zapamatujte si nebo vyfoťte čas a místo.
3. Seberte ze stejného místa celou plodnici i s bází, případně zbytek, který pes nedojedl, a zabalte do papíru.
4. Zavolejte veterináři, popište houbu a řiďte se jeho pokyny.
5. Pokud vás veterinář pozve, jeďte hned, i když pes vypadá normálně.

Pes byl u rozkousané houby a nevíte, kolik snědl

1. Počítejte s tím, že houbu snědl, a jednejte stejně, jako kdybyste to viděli.
2. Seberte zbytky houby a další plodnice z okolí, vyfoťte místo.
3. Zavolejte veterináři a řekněte, že množství neznáte.
4. Sledujte psa a zapisujte si, kdy se objevily jaké změny.

Pes po procházce zvrací a nevíte proč

1. Zavolejte veterináři a zmiňte, kde jste byli a zda tam rostly houby.
2. Pokud je to možné, uschovejte vzorek zvratků do sáčku nebo nádoby, zbytky hub v nich mohou pomoci určení.
3. Nedávejte psovi žádné léky ani jídlo bez pokynu veterináře.
4. Pokud se stav zhoršuje, pes je apatický, má křeče nebo krvavý průjem, jeďte rovnou na pohotovost.

Pes snědl houby z košíku nebo houbové jídlo

1. Zjistěte, o jaké houby šlo a kolik jich chybí.
2. Zavolejte veterináři a řekněte, zda byly houby syrové, nebo vařené, a zda jídlo obsahovalo cibuli nebo česnek.
3. Pokud jste houby jedli i vy a nejste si jistí jejich určením, kontaktujte i lékaře nebo Toxikologické informační středisko.

Stane se to v noci nebo o víkendu

Nečekejte do rána na běžnou ordinaci. Zavolejte nejbližší veterinární pohotovost nebo kliniku s nepřetržitým provozem. Kontakt na ni si vyhledejte a uložte do telefonu předem, dokud je klid, ne až v nouzi. Hodí se i číslo na vlastního veterináře a adresa, kterou zadáte do navigace.

Jak odebrat vzorek houby

Určení houby veterináři i toxikologům velmi pomůže, protože podle druhu se dá odhadnout, jaký jed pes mohl přijmout a jak dlouho se bude projevovat. Vzorek odeberte tak, aby se dal určit.

Pokud na místě rostou další plodnice stejného druhu, vezměte jednu celou, i s bází třeně, kterou opatrně vykroutíte ze země. Právě na bázi bývají znaky důležité pro určení, například pochva muchomůrek. Houbu zabalte do papíru nebo papírového sáčku, ne do igelitu, a ruce si potom umyjte. Pokud houbu sebrat nemůžete, vyfoťte ji shora, zespodu i z boku.

Ani fotka houby na sociálních sítích ani aplikace v telefonu nejsou spolehlivé určení. Vzorek proto předejte veterináři, který může konzultovat odborníky. Možnosti určování hub shrnuje článek určování hub: atlas, aplikace a poradna.

Co může následovat u veterináře

Veterinář se rozhodne podle toho, kdy pes houbu snědl, jaké má příznaky a jestli je známý druh houby. Podle situace může psa vyšetřit, odebrat krev ke kontrole jater a ledvin a zahájit léčbu. O tom, zda je vhodné vyvolat zvracení, rozhoduje veterinář, ne majitel. Pokud pes snědl houbu s pozdním nástupem účinku, může být nutné ho sledovat delší dobu i ve chvíli, kdy vypadá zdravě.

Co si připravit pro veterináře

Při převozu psa udržujte v klidu a v teple, nenechávejte ho zavřeného samotného v rozpáleném nebo vymrzlém autě a nedávejte mu nic do tlamy. Pokud pes zvrací, podložte místo v autě dekou nebo starým ručníkem a mějte po ruce sáček na vzorek.

Po návratu od veterináře

• Dodržujte přesně pokyny k lékům, krmení a pití, i když se psovi rychle uleví.
• Pokud veterinář doporučil kontrolu nebo další odběr krve, nevynechávejte ho. U hub s pozdním účinkem se poškození jater může ukázat až později.
• Psa nechte odpočívat, odložte dlouhé procházky a sledujte, jak pije, žere, močí a jakou má náladu.
• Při jakékoli nové změně, například žloutnutí sliznic, opakovaném zvracení, krvi ve stolici nebo výrazné únavě, volejte veterináře hned.
• Zapamatujte si místo, kde se to stalo, a v sezóně se mu vyhýbejte nebo tam psa držte na vodítku.

Štěně, malý, velký a starší pes

Rizika se u různých psů liší, i když základní postup je vždy stejný. Následující přehled je obecný a nenahrazuje radu veterináře, pomůže ale odhadnout, kde zpřísnit dohled.

U psa, který má sklon sbírat ze země cokoli, se vyplatí probrat s veterinářem nebo trenérem i trvalejší řešení. Na procházky se hodí košíkový náhubek, ve kterém pes může dýchat s otevřenou tlamou a pít, ne látkový, který tlamu stahuje. Musí správně padnout a pes si na něj má zvykat postupně, s odměnou a nejdřív doma, aby pro něj nebyl zdrojem stresu.

Prevence na procházce a v lese

Ochrana psa před otravou je hlavně o dohledu. V lese, kde rostou houby, ho mějte na vodítku nebo pod stálým dohledem, zvlášť v houbařské sezóně po deštích. Učte ho spolehlivě reagovat na povel „nech to“ nebo „pusť“, vyplatí se i v jiných situacích, například u návnad nebo odpadků.

Pokud jdete s psem na houby, pamatujte, že v lese platí pravidla pro pohyb a pro zvířata. Pes by neměl plašit zvěř a v rezervacích a národních parcích se mohou uplatňovat zvláštní omezení. Základní pravidla pro les shrnuje článek sběr hub v lese: pravidla. Košík s houbami nenechávejte na zemi v dosahu psa a doma ho odložte do výšky.

Checklist před procházkou v houbařské sezóně

• vodítko, i když pes běžně chodí na volno
• uložené číslo na vlastního veterináře a na nejbližší veterinární pohotovost
• nabitý telefon na fotky a volání
• papírový sáček a rukavice na případný vzorek houby
• pamlsky na odměnu za povel nech to a přivolání
• voda a skládací miska, aby pes nepil z kaluží a lesních louží
• pokud jdete na houby, košík s víkem nebo uložení mimo dosah psa

Nácvik povelu „nech to“ a přivolání

Spolehlivý povel „nech to“ je velmi účinná ochrana na procházce, protože funguje i tam, kde houbu nevidíte včas vy. Nácvik začněte doma, kde pes nemá rozptýlení, a teprve pak ho přeneste ven. Pracujte s odměnou, ne s trestem: pes se má naučit, že nechat věc být se vyplatí.

1. Vezměte do dlaně pamlsek a zavřete ji. Pes bude čenichat a dobývat se.
2. Ve chvíli, kdy se od ruky odvrátí nebo přestane, řekněte „nech to“ a odměňte ho jiným pamlskem z druhé ruky.
3. Opakujte, dokud pes po povelu sám neuhýbá pohledem od zavřené ruky.
4. Pak pokládejte pamlsek na zem a zakryjte ho rukou nebo botou, postup je stejný.
5. Nacvičujte venku na vodítku s předměty na zemi, nejdřív v klidném prostředí, pak na procházce.
6. Spojte povel s přivoláním: po „nech to“ pes přiběhne k vám a dostane odměnu.

Krátké lekce opakované denně fungují lépe než jedna dlouhá. Povel procvičujte i mimo houbařskou sezónu, aby ho pes uměl ve chvíli, kdy v trávě začnou růst plodnice. Pokud si nevíte rady, poraďte se s kynologem nebo trenérem psů.

Kdy v roce zvýšit pozornost a jak houbařit se psem

Houby nerostou celý rok stejně, a proto se i riziko pro psa během roku mění. Nejvíc plodnic bývá po vydatných deštích v teplém a vlhkém počasí, v suchu a mrazu jich ubývá. Přehled vychází z obecného houbařského kalendáře, konkrétní rok se může lišit podle počasí, jak vysvětluje článek houbařský kalendář: kdy rostou houby.

Když jdete na houby se psem

• Psa mějte na vodítku nebo dlouhé stopovací šňůře, abyste měli pod kontrolou, kam strká čenich, zatímco vy se díváte pod nohy.
• Košík s houbami nestavte na zem, kde na něj pes dosáhne, a při odpočinku ho zavěste nebo položte výš.
• Očištěné zbytky hub nenechávejte v lese na místě, kde zrovna odpočíváte se psem.
• Doma psovi prohlédněte tlamu a srst, odstraňte klíšťata a zbytky rostlin a po procházce mu otřete tlapky.
• Na řadě míst platí pro psy zvláštní pravidla, v národních parcích a rezervacích se řiďte místním návštěvním řádem.

Pokud jdete se psem i s dětmi, rozdělte si dohled: jeden dospělý hlídá psa, druhý děti. Obojí najednou při sběru hub nejde, protože pozornost je upřená do trávy. Více o bezpečném houbaření s dětmi najdete v článku houbaření s dětmi.

Zahrada a domácnost

Na zahradě se houby objevují hlavně po dešti, kdy je teplo a vlhko. Po vydatném dešti projděte trávník a záhony s mulčem a viditelné plodnice sesbírejte v rukavicích dřív, než se rozpadnou nebo je pes najde. Úplně se houb na zahradě zbavit nejde, ale můžete omezit jejich zdroj: odstranit zbytky dřeva a pařezy, trávník provzdušnit a nepřelévat ho. Chemické přípravky na houby v trávníku nejsou řešením a samy mohou být pro psa rizikem.

Pokud máte doma víc zvířat, stejné zásady dohledu a uložení věcí platí i pro kočky a ptáky, jak popisuje článek papoušek, pes a kočka v jednom bytě.

Zahrada po dešti: rychlá kontrola

1. Po vydatném dešti projděte trávník, záhony s mulčem a místa u pařezů a starých kořenů.
2. Plodnice sbírejte v rukavicích celé a vyhoďte je do uzavřené popelnice, ne na kompost v dosahu psa.
3. Než pustíte psa ven, prohlédněte i místa, kam rád chodí čenichat.
4. Opakujte kontrolu několik dní po sobě, nové plodnice vyrůstají rychle.

Pokud doma pěstujete hlívu nebo jiné houby, mějte balík a kmen mimo dosah psa. Jak hlívu pěstovat na balkoně nebo na zahradě, popisuje článek pěstování hlívy ústřičné doma.

Časté otázky k otravě psa houbou

1. Pes snědl houbu, ale je v pořádku. Mám jet k veterináři?

Ano, aspoň zavolejte. U nebezpečných hub mohou první příznaky přijít až za mnoho hodin, kdy už jsou játra poškozená.

2. Mám psovi vyvolat zvracení?

Sami ne. Zvracení vyvolávejte jen na pokyn veterináře a nikdy solí ani jinými domácími postupy.

3. Co vzít s sebou k veterináři?

Zbytek houby nebo jinou plodnici ze stejného místa celou i s bází, případně fotky a vzorek zvratků. Houbu zabalte do papíru.

4. Jsou nebezpečné i houby z trávníku?

Mohou být. Na zahradách rostou i jedovaté vláknice a strmělky. Po dešti trávník projděte a plodnice sesbírejte.

5. Může pes jíst jedlé houby nebo houbová jídla?

Houbová jídla psovi nedávejte. Bývá v nich cibule, česnek a koření, které jsou pro psa problém samy o sobě.

6. Které houby jsou pro psa zvlášť nebezpečné?

Velmi nebezpečné jsou houby s amatoxiny, například muchomůrka zelená a čepičatky, protože poškozují játra a účinek se projeví pozdě.

7. Jak psa naučit, aby houby nežral?

Pomáhá povel „nech to“, vodítko v lese v sezóně a dohled. Štěňata hlídejte venku stále.

8. Pozná pes jedovatou houbu sám?

Ne. Psi se řídí čichem a sežerou i houby, které jim škodí. Ochranou je dohled, vodítko v sezóně a povel nech to.

9. Co dělat, když se to stane v noci?

Nečekejte do rána. Volejte veterinární pohotovost nebo kliniku s nepřetržitým provozem, kontakt si uložte do telefonu předem.

10. Můžu psovi dát mléko nebo olej, aby se jed neuvolnil?

Ne. Nedávejte psovi žádné domácí prostředky ani léky bez pokynu veterináře, mohou ublížit a zdržet správnou léčbu.

11. Je malý pes ohroženější než velký?

Obecně může u menšího psa stejné množství houby znamenat větší zátěž. Volejte veterináři vždy, bez ohledu na velikost psa.

12. Jak zahradu udržet bezpečnou pro psa?

Po dešti projít trávník a mulč, plodnice sesbírat v rukavicích a vyhodit, odstranit zbytky dřeva a nepoužívat chemii.