Mariánské Lázně: kolonáda, Zpívající fontána a parkování

Kolonáda v Mariánských Lázních, Zpívající fontána, prameny a parkování v zimě i v létě, vlak a bezbariérový přístup. Kdy fontána hraje a co je otevřené.

Hlavní kolonáda v Mariánských Lázních se Zpívající fontánou a pavilony pramenů je srdcem jednoho z jedenácti lázeňských měst zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Litinovou kolonádu z let 1888 až 1889, fontánu před ní a prameny, které si můžete ochutnat z pohárku, spojíte pěšky v jednu procházku centrem. Výlet se hodí pro páry, rodiny s dětmi i pro ty, kdo jedou vlakem po trati z Prahy přes Plzeň do Chebu a chtějí vidět lázeňské město bez lázeňského pobytu.

O plánu rozhoduje hlavně roční doba. Zpívající fontána hraje jen od konce dubna do konce října a několik pavilonů s prameny je v zimě uzavřených. Pavilon Křížového pramene na kolonádě je ale otevřený každý den, takže i v lednu ochutnáte tři známé prameny na jednom místě. Předem se vyplatí vyřešit i parkování, protože do lázeňského území kolem kolonády bez povolení nevjedete.

Ve zkratce

  • Kde: Mariánské Lázně na Chebsku v Karlovarském kraji, ke kolonádě a fontáně dojdete po Hlavní třídě a z jejího konce Nehrovou ulicí.
  • Vstupné: kolonáda, produkce Zpívající fontány a volně přístupné prameny se neplatí, placené jsou například komentované prohlídky infocentra.
  • Fontána: hraje od 30. dubna do 31. října každou lichou hodinu od 7 do 19 hodin, večer ve 21 a 22 hodin s osvětlením.
  • Prameny v zimě: od října do dubna je otevřený hlavně pavilon Křížového pramene, a to denně 6:00-18:00.
  • Parkování: parkovací dům za Městským divadlem, placené zóny v ulicích a celodenní parkoviště u hotelů Koliba a Krakonoš.
  • Doprava: vlakem po koridoru z Prahy přes Plzeň, po městě jezdí trolejbusy a autobusy MHD.

Co je kolonáda v Mariánských Lázních a kdo ji postavil

Hlavní lázeňská kolonáda, uváděná také jako Kolonáda Maxima Gorkého, je podle města historickou památkou českého lázeňství. Novobarokní stavbu nechal v letech 1888 až 1889 postavit opat premonstrátského kláštera v Teplé, z jehož rozhodnutí obec Mariánské Lázně vůbec vznikla. Postavil ji místní stavitel Johann Koenig podle projektu vídeňských architektů Miksche a Niedzielského na půdorysu staršího kursálu o rozměrech 135 krát 12 metrů. Litinovou konstrukci vyrobily strojírny knížete Salma v Blansku.

Fresky, reliéfy a pavilony na koncích

Kolonáda je vzácně dochovaným příkladem dobových lázeňských staveb, které jinde zanikly nebo je nahradily modernější budovy. Rekonstrukcí prošla v letech 1973 až 1981 v rámci modernizace celé promenády mezi pavilony Křížového a Karolinina pramene. Strop zdobí cyklus fresek Člověk a vesmír od malíře Josefa Vyleťala a stěny bronzové reliéfy Antonína Kuchaře.

Mapa a recenze návštěvníků

Hlavní kolonáda se Zpívající fontánou leží v centru Mariánských Lázní na Chebsku, na konci Hlavní třídy, odkud se jde Nehrovou ulicí, kousek od Goethova náměstí. Ze severní části centra k ní vede promenáda Skalníkovými sady. Po městě jezdí trolejbusy a autobusy MHD, vlakové nádraží je na Nádražním náměstí.

Otevřít v Mapách Google a zobrazit recenze

Recenze a hodnocení: hodnocení návštěvníků a jejich fotky ukazuje karta místa v mapě. Recenze čtěte podle data, protože ceny a otevírací doba se mění.

Zpívající fontána v Mariánských Lázních: kdy hraje a kdy ne

Zpívající fontána stojí přímo před kolonádou a v sezóně hraje každý den v 7, 9, 11, 13, 15, 17 a 19 hodin. Večerní produkce ve 21 a ve 22 hodin doprovází projekce s barevným osvětlením a v neděli fontána hraje navíc ve 20 hodin. Sezóna se slavnostně zahajuje každý rok 30. dubna ve 21 hodin a končí 31. října ve 20 hodin. Mezi listopadem a koncem dubna fontána nehraje, takže při zimním výletě uvidíte jen kamenný květ bez vodní a hudební produkce.

Jak fontána vznikla

Fontánu slavnostně spustili 30. dubna 1986. Podle Městského muzea Mariánské Lázně stál u projektu inženýr Pavel Janeček, koncept prostoru připravil architekt Otakar Kuča a ústřední kamenný květ navrhl slovenský architekt Pavel Mikšík. Z původního hudebního doprovodu zůstává stálicí Hudba pro fontánu od Petra Hapky, ostatní skladby se v týdenním rozvrhu střídají a jejich seznam se mění podle roku.

Co fontána umí po rekonstrukci

Kruhový bazén má průměr 18 metrů a uprostřed stojí dvanáctidílná kamenná plastika stylizovaného květu se středem z leštěné oceli. Fontána má deset základních střikových systémů, dva z nich tvoří dohromady 330 trysek a střední střik dosahuje výšky šesti metrů. V letech 2024 a 2025 prošla největší rekonstrukcí od svého vzniku za téměř 50 milionů korun z rozpočtu města, dostala nové rozvody, čerpadla, ozvučení a LED osvětlení, ale původní výtvarnou podobu si zachovala.

Křížový, Karolinin, Rudolfův a Ambrožův pramen

Ve městě vyvěrá kolem čtyřiceti minerálních pramenů a městský přehled jich popisuje šestnáct. Všechno jsou studené kyselky s teplotou 7 až 10 °C, každá ale s jiným složením a chutí. Na kolonádě a v jejím okolí ochutnáte čtyři nejznámější. Pro plánování je důležité, že část pavilonů a výtoků se na zimu uzavírá zhruba od října do dubna, a v tomto období je proto hlavním místem pro ochutnávku pavilon Křížového pramene.

Kde se který pramen napijete

Pramen Kde ho najdete Přístup od října do dubna
Křížový pavilon Křížového pramene na kolonádě otevřeno denně 6:00-18:00
Karolinin pavilon Karolinina pramene na kolonádě, voda také v pavilonu Křížového pramene vlastní pavilon uzavřený, v pavilonu Křížového pramene ano
Rudolfův pavilon v Úšovicích, Malá kolonáda naproti Casinu, pavilon Křížového pramene pavilon v Úšovicích i Malá kolonáda uzavřené, vývěr u potoka a pavilon Křížového pramene ano
Ambrožovy prameny park pod Centrálními lázněmi nepřístupné

Křížový pramen

Křížový pramen není nejstarší známý zdroj ve městě, ale je nejproslulejší. Tepelský klášter ho poprvé zmiňuje v roce 1749 jako slanou kyselku. Ve stejném roce postavil tepelský lékárník Damián Schulz poblíž pramene vysoký kříž z tesaných trámů a od té doby se mu říká Křížový. Právě u něj postavil klášterní lékař Josef Nehr v letech 1805 až 1807 první zděný dům pro lázeňské hosty nazvaný Zlatá koule.

Karolinin a Rudolfův pramen

Karolinin pramen objevili v roce 1809 a dostal jméno Nový. V roce 1817 byl přejmenován na počest Karoliny Augusty, manželky císaře Františka I. Rudolfův pramen vyvěral v lukách v Úšovicích a znali ho jako Luční, dnešní jméno nese po korunním princi Rudolfovi. Obě vody se v zimě dají ochutnat v pavilonu Křížového pramene a Rudolfův pramen navíc celoročně vytéká u svého pavilonu do Úšovického potoka.

Ambrožovy prameny

Ambrožovy prameny mají vysoký obsah železa, jsou jen slabě mineralizované a lidově se jim říká Prameny lásky. Jméno nesou po osvíceném opatovi Jeronymu Ambrožovi, který chtěl tyto zdroje zpřístupnit nemocným. Prameny jsou v parku pod Centrálními lázněmi a v zimní sezóně od října do dubna jsou nepřístupné, proto s nimi počítejte spíš při letním výletě.

Jak ochutnávat minerální vodu u pramene

Mariánskolázeňské prameny nejsou stolní voda. Léčebné lázně Mariánské Lázně, které ve městě provozují lázeňské hotely, upozorňují, že žádná minerální voda není vhodná k trvalému pití a že pitnou kúru při léčebném pobytu vždy sestavuje lázeňský lékař. Výletník by proto měl ochutnávat po malých doušcích a s mírou. Silně mineralizované prameny mají výraznou slanou až hořkou chuť, slabé železité vody jsou jemnější.

Na co si dát pozor

Město u Křížového pramene uvádí, že je silně mineralizovaný a působí projímavě. Lázně k tomu doplňují, že Křížový i Ferdinandův pramen obsahují v litru přes dva gramy sodíku, a lidem s vysokým krevním tlakem nebo nemocí srdce doporučují poradit se o pití s lékařem. Prameny jsou bohaté na oxid uhličitý, a proto se pijí pomalu, ideálně při procházce. Lázeňský pohárek pro dospělé má podle lázní objem 220 mililitrů, pro malé děti se používají menší.

Procházka po Mariánských Lázních: parky, muzeum a rozhledna

Kolonáda je jen začátek. Mariánské Lázně vyrostly v bažinatém údolí, ze kterého zahradník Václav Skalník s architektem Jiřím Fischerem a stavitelem Antonem Thurnerem vytvořili parkové město s altány a pavilony. Nejvyhledávanějším parkem jsou Skalníkovy sady ze závěru 19. století. Prochází jimi promenáda s mírným stoupáním od kruhového objezdu až ke kolonádě, takže je to pohodlná pěší cesta z centra nahoru k fontáně.

Goethovo náměstí a Městské muzeum

Kousek od fontány leží Goethovo náměstí s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a domem čp. 11, kde sídlí Městské muzeum. Dům postavili v roce 1818 jako penzion U Zlatého hroznu a v roce 1823 v něm bydlel Johann Wolfgang Goethe, kterému muzeum věnuje expozici v jeho tehdejších pokojích. Další expozice se týkají historie lázní, minerálních pramenů a slavných hostů včetně anglického krále Edwarda VII. Muzeum prochází rekonstrukcí expozic, provoz si proto před návštěvou ověřte.

Rozhledna Hamelika a lesy nad městem

Kdo chce výhled, může vystoupat k rozhledně Hamelika, kterou podle stejnojmenné kavárny znají místní i jako Panorama. Postavil ji stavitel Friedrich Zickler v roce 1876, je vysoká 20 metrů, má sto schodů a stojí v nadmořské výšce 722 metrů. Za dobré viditelnosti uvidíte směrem na západ část Českého lesa s vrcholem Dyleň. Mapy k procházkám a tematické komentované prohlídky nabízí městské infocentrum v Domě Chopin na Hlavní třídě.

Mariánské Lázně a UNESCO: Slavná lázeňská města Evropy

Mariánské Lázně patří do sériového zápisu The Great Spa Towns of Europe, česky uváděného jako Slavná nebo Velká lázeňská města Evropy. Výbor světového dědictví ho zapsal v roce 2021 a tvoří ho jedenáct měst ze sedmi zemí. Z Česka k nim patří ještě Karlovy Vary a Františkovy Lázně, dál třeba Baden-Baden, Bath, Spa nebo Vichy. UNESCO je oceňuje jako doklad evropské lázeňské kultury přibližně od roku 1700 do třicátých let 20. století.

Proč je kolonáda součástí zápisu

Podle zdůvodnění UNESCO vytvořila lázeňská města zvláštní typ zástavby kolem přírodních pramenů. Patří k němu lázeňské domy, pitné haly, kolonády a galerie, které umožňovaly pít minerální vodu a procházet se, a k tomu parky, divadla, kasina a hotely v upravené krajině. Pokud sbíráte památky UNESCO, podobně se dá za den projít historická Kutná Hora s chrámem svaté Barbory a Sedlcem nebo krajina kolem zámku Lednice s parkem a Minaretem.

Krátce z historie města

Samostatná obec Mariánské Lázně vznikla v roce 1812 z rozhodnutí tepelského opata Karla Kašpara Reitenbergera a 6. listopadu 1818 ji vláda prohlásila veřejným lázeňským místem. Městem se stala v roce 1865 a o sedm let později získala železniční spojení s Chebem, Vídní a přes Plzeň s Prahou. Už předtím sem jezdili Goethe nebo Chopin, v letech 1870 až 1914 pak město zažilo zlatý věk s hosty jako Mark Twain, Thomas Alva Edison nebo Edward VII., který se po první návštěvě v roce 1897 vrátil ještě osmkrát.

Kde parkovat v Mariánských Lázních a co je lázeňská zóna

Ke kolonádě autem jen tak nedojedete. Lázeňské území je vyznačené dopravními značkami a vjet do něj můžete jen s povolením, ubytovaní hosté ho nepotřebují v den příjezdu a odjezdu. Jednodenní povolení k vjezdu lze koupit v parkovacích automatech. Pro jednodenní výlet je ale jednodušší nechat auto mimo lázeňskou zónu a ke kolonádě dojít pěšky, například promenádou Skalníkovými sady.

Parkovací dům a parkoviště

Nejblíž centru je hlídaný parkovací dům v severní části města za Městským divadlem, kde můžete stát na pár hodin i na celý den. Jinde ve městě se parkuje na vyznačených parkovištích a placených místech, cena se liší podle parkovací zóny a platí se v automatech nebo mobilní aplikací. Na celodenní stání doporučuje město parkoviště u hotelů Koliba a Krakonoš. Autobusy mají v celém městě zákaz stání a parkují na Centrálním parkovišti.

Jak dojet autem

Z Prahy je to do Mariánských Lázní 171 kilometrů a z Plzně necelých 76. Od Plzně se jede po dálnici D5 směrem na Rozvadov, sjezdem 128 na silnici 21 směr Planá a v Chodové Plané odbočíte na silnici 230. Od Karlových Varů se jede přes Bečov nad Teplou, od Chebu po silnici 21. S dětmi můžete cestu rozdělit zastávkou v Techmanii Plzeň s planetáriem.

Vlakem do Mariánských Lázní, MHD a bezbariérový přístup

Mariánskými Lázněmi prochází železniční koridor z Chebu přes Plzeň do Prahy a podle města jezdí vlaky z pražského hlavního nádraží přibližně každé dvě hodiny. Z města navíc odbočuje lokální trať do Karlových Varů, takže se dá spojit návštěva dvou lázeňských měst. Nádraží stojí na Nádražním náměstí. Při jednodenním výletě vlakem si předem zjistěte poslední vhodný spoj zpět, pomůže vám i návod, jak řešit návrat z túry vlakem při výluce a poslední přípoj.

Trolejbusy, autobusy a lanovka

Městskou dopravu zajišťují trolejbusy a autobusy. Nastupuje se předními dveřmi a jízdenku na jednu nepřestupnou jízdu koupíte u řidiče, kartou v terminálu nebo hotově. Zvlášť se platí za větší zavazadlo, kočárek bez dítěte nebo psa. Z hotelu Koliba jezdí každých 15 minut kabinková lanovka k miniaturparku Boheminium a kola i kočárky veze zdarma.

S kočárkem a na vozíku

Kolonáda je bezbariérová, v jejím středu je nájezdní rampa a veřejné toalety mají i bezbariérovou kabinu. Ke Zpívající fontáně se bez schodů dostanete cestou od hotelu Sun nebo z Goethova náměstí od kostela Nanebevzetí Panny Marie. Promenáda Skalníkovými sady stoupá od kruhového objezdu ke kolonádě jen mírně, takže je vhodná i pro kočárek.

Pět věcí, které se vyplatí vědět

  1. Fontána má zimní přestávku. Hraje od 30. dubna do 31. října, v zimě uvidíte jen kamenný květ bez produkce.
  2. V zimě jděte do pavilonu Křížového pramene. Je otevřený denně 6:00-18:00 a kromě Křížového v něm ochutnáte i Karolinin a Rudolfův pramen.
  3. Ke kolonádě bez povolení nevjedete. Lázeňská zóna vyžaduje povolení, pohodlnější je zaparkovat a dojít parkem.
  4. Minerální voda není na zahnání žízně. Silně mineralizované prameny působí projímavě a obsahují hodně sodíku, ochutnávejte po doušcích.
  5. Na večerní produkci se vyplatí počkat. Ve 21 a 22 hodin hraje fontána s barevným osvětlením, v neděli i ve 20 hodin.

Nedaleko Mariánských Lázní leží zámek Kynžvart s kabinetem kuriozit.

Ze západočeských lázní je to kousek do Slavkovského lesa, kde na hradě a zámku v Bečově nad Teplou vystavují relikviář svatého Maura.

V okolí: další výlety, které se dají spojit

Všechny naše výlety v kraji jsou pohromadě v přehledu Výlety v Karlovarském kraji.

Časté otázky

1. Je kolonáda v Mariánských Lázních otevřená i v zimě?

Ano, kolonáda v Mariánských Lázních je přístupná celý rok a vstup se neplatí. V zimě je otevřený pavilon Křížového pramene denně od 6 do 18 hodin, kde ochutnáte i Karolinin a Rudolfův pramen. Zpívající fontána ale od listopadu do konce dubna nehraje a část pavilonů je zazimovaná.

2. Kdy hraje Zpívající fontána?

Zpívající fontána hraje od 30. dubna do 31. října každý den v lichou hodinu od 7 do 19 hodin. Večer ve 21 a 22 hodin přidává projekci s barevným osvětlením a v neděli hraje navíc ve 20 hodin. Rozvrh skladeb na každý den zveřejňuje turistický portál města Mariánské Lázně.

3. Kolik stojí vstup na kolonádu a k fontáně?

Na kolonádu se vstupenka nekupuje a produkce Zpívající fontány i volně přístupné prameny jsou podle města zdarma. Jejich provoz a údržbu promenád město hradí mimo jiné z poplatku z pobytu, který platí ubytovaní hosté. Platí se třeba komentované prohlídky infocentra nebo jízdenka MHD.

4. Které prameny jsou přímo na kolonádě?

Na kolonádě jsou pavilony Křížového a Karolinina pramene, mezi kterými vede hlavní promenáda. V pavilonu Křížového pramene teče také voda z Rudolfova pramene. Ambrožovy prameny vyvěrají v parku pod Centrálními lázněmi a v zimě od října do dubna jsou nepřístupné, proto je zařaďte spíš do letní procházky.

5. Kde zaparkovat, když jedu ke kolonádě?

Nejblíž centru je hlídaný parkovací dům za Městským divadlem v severní části města. Dál můžete stát v placených zónách nebo celý den na parkovišti u hotelů Koliba a Krakonoš. Do lázeňského území kolem kolonády se smí jen s povolením, proto je jednodušší zaparkovat a dojít ke kolonádě pěšky parkem.

6. Dá se do Mariánských Lázní na výlet dojet vlakem?

Ano, Mariánské Lázně leží na železničním koridoru z Prahy přes Plzeň do Chebu a vlaky z pražského hlavního nádraží jezdí podle města přibližně každé dvě hodiny. Po městě se pak svezete trolejbusem nebo autobusem MHD s jízdenkou od řidiče. Před cestou zpět si v jízdním řádu ověřte poslední vhodný spoj.

7. Můžu pít minerální vodu z pramenů bez omezení?

Ne, mariánskolázeňské prameny nejsou stolní voda a lázně upozorňují, že žádná minerální voda není vhodná k trvalému pití. Křížový pramen je silně mineralizovaný a působí projímavě. Ochutnávejte pomalu po doušcích a při vysokém tlaku nebo nemoci srdce se o pití poraďte s lékařem.

8. Je kolonáda vhodná pro kočárek a vozíčkáře?

Ano, Hlavní kolonáda je bezbariérová, má uprostřed nájezdní rampu a bezbariérovou toaletu. Ke Zpívající fontáně se bez schodů dostanete od hotelu Sun nebo z Goethova náměstí. Od kruhového objezdu vede ke kolonádě Skalníkovými sady promenáda s jen mírným stoupáním, kterou zvládnete i s kočárkem.

Aktuální rozvrh Zpívající fontány a informace o kolonádě zveřejňuje turistický portál města Mariánské Lázně.

Fotografie: Hlavní kolonáda a Zpívající fontána v Mariánských Lázních, Tadeáš Bednarz, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0. Zmenšení a ořez; fotografovaný obsah zachován.