Kde rostou houby, nejlépe poznáte podle stromů. Mnohé lesní houby, například hřiby, kozáky, křemenáče, ryzce, lišky nebo muchomůrky, žijí v soužití s kořeny určitých stromů, a proto je hledáte pod konkrétními dřevinami. Hřib smrkový roste pod smrky, kozák březový pod břízami a křemenáč pod osikami či břízami. Houby, které stromy potřebují, bez nich nevyrostou.
Nejdřív si všimněte stromu, potom hledejte houbu. Tento text vysvětluje jednoduše, co je mykorhiza, ukazuje v tabulce, pod jakými stromy se který druh nejčastěji vyskytuje, a popisuje, jak se liší les, okraj lesa, paseka, louka a mrtvé dřevo. Všechno jsou obecná pravidla, výjimky existují a nález houby pod správným stromem ještě neznamená, že je jedlá. Tu musíte poznat podle znaků; viz houbaření pro začátečníky.
Mykorhiza: proč houby potřebují stromy
Mykorhiza je soužití podhoubí houby s kořeny stromu. Houba stromu pomáhá získávat vodu a minerální látky z půdy a strom jí na oplátku dává cukry, které vyrobil při fotosyntéze. Obě strany z toho mají užitek a ve většině lesů takto spolupracuje velká část stromů i hub.
Pro houbaře z toho plyne praktické pravidlo. Houby, které žijí v mykorhize, nelze snadno vypěstovat a nevyrostou tam, kde chybí jejich strom. Hřiby, kozáci, křemenáče, ryzce, lišky i muchomůrky patří do této skupiny. Proto má smysl hledat podle stromů.
Druhou skupinu tvoří houby, které stromy nepotřebují jako partnery, ale rozkládají dřevo nebo opad. Rostou na pařezech, kmenech a spadlých větvích, popřípadě v trávě a mezi listím. Patří sem hlíva, václavka (která je částečně i parazit), pečárky na loukách a bedly. Každou skupinu hledáte jinde.
Smrk a borovice: hřib smrkový, ryzec, liška
Smrkové lesy jsou pro houbaře základním lovištěm. Pod smrky rostou hřib smrkový, babka a ryzec smrkový. Hřib smrkový má bílou dužninu, která na řezu nemění barvu, a jeho znaky popisuje článek hřib smrkový: jak ho poznat. Babka se objevuje i pod borovicemi a má žluté póry, které na tlak modrají; viz babka (hřib hnědý).
Borové lesy a světlé borové porosty jsou domovem borového hřibu a ryzce pravého. Ryzce poznáte podle mléka, které roní při poranění; jedlé ryzce mají oranžové až mrkvové mléko a v místech poranění zelenají. Ryzce s bílým pálivým mlékem začátečníci nesbírají. Podrobnosti najdete v článku ryzec pravý a ryzec smrkový.
V jehličnatém i smíšeném lese, často v mechu, se vyskytuje také liška obecná. Je žlutá, místo lupenů má tupé vidličnaté lišty sbíhající na třeň a pevnou dužninu. Pozor na záměnu s lištičkou pomerančovou, která je oranžová, má tenké lupeny a je měkká. Popis a použití najdete v článku liška obecná.
Bříza, osika a dub: kozáci, křemenáče a hřib dubový
Pod břízami roste kozák březový s šedohnědým kloboukem a tmavými šupinkami na třeni. Pod osikami a břízami rostou křemenáče s oranžovým až cihlovým kloboukem, jejichž dužnina na řezu tmavne, šedne až černá. Obě skupiny jsou po tepelné úpravě jedlé. Jejich rozdíly rozebírá článek kozák a křemenáč.
Pod duby a buky rostou hřib dubový a další teplomilné druhy. Letní hřiby bývají na teplých místech, v nižších polohách a ve světlých listnatých lesích. Pod duby a buky ale roste i muchomůrka zelená, která patří k nejnebezpečnějším houbám. Proto platí, že stejný strom neznamená stejnou jedlost. Více se jí věnuje článek jedovaté houby v Česku.
Výjimečně se pod stejným stromem potkají jedlé i jedovaté druhy. Strom proto použijte jako nápovědu k hledání, nikdy jako důkaz jedlosti.
Přehled: strom a houby, které pod ním rostou
Tabulka ukazuje nejčastější spojení. Je orientační, každá houba se může vyskytnout i jinde a nález je třeba vždy ověřit podle znaků.
| Strom | Houby, které pod ním často rostou | Poznámka |
|---|---|---|
| Smrk | hřib smrkový, babka, ryzec smrkový, liška | Často v mechu a na kyselých půdách |
| Borovice | borový hřib, ryzec pravý, babka, liška | Světlé borové lesy |
| Bříza | kozák březový, křemenáč březový | Také na okrajích lesa a paseky |
| Osika | křemenáč osikový | Dužnina na řezu tmavne |
| Dub | hřib dubový, lišky | Pod duby roste i muchomůrka zelená |
| Buk | lišky, hřiby | I tady pozor na muchomůrku zelenou |
| Listnatý strom, pařez, kmen | hlíva ústřičná, václavka | Houby na dřevě vyžadují zvláštní opatrnost |
| Louka, pastvina | pečárky, bedly | Pečárku nezaměňujte s muchomůrkou |
Tabulku používejte jako mapu, kam se dívat, ne jako rozhodnutí, co sbírat. V kolonce poznámek se opakuje stejné varování, protože právě pod duby a buky se vedle jedlých hub vyskytuje i muchomůrka zelená.
Typ lesa, okraje, paseky a mech
Kromě druhu stromu rozhoduje také typ lesa. Smíšený les s různými stromy nabízí širší výběr hub než smrková monokultura, ve které rostou především druhy vázané na smrk. Mladé porosty bývají na houby chudší než starší, zapojené lesy s vrstvou opadu.
Okraje lesa a paseky
Světlé okraje lesa, paseky a lesní cesty bývají místy, kde se houby objevují dříve, protože půda se ohřívá. Pozor ale na těžbu: do porostů, kde se těží, a do oplocenek je vstup zakázán. Pravidla popisuje článek sběr hub v lese: co dovoluje zákon.
Mech a hrabanka
V mechu a pod jehličím se skrývají mladé houby. Mech ani hrabanku ale nehrabejte, protože tím poškodíte podhoubí. Pokud houbu vidíte jen částečně, odhrňte opad opatrně rukou a důlek znovu přikryjte. Jak houbu správně sbírat, vysvětluje článek vykroutit, nebo uříznout houbu.
Louky, sady a mrtvé dřevo
Na loukách, pastvinách a v parcích rostou saprofytické houby, které nepotřebují živý strom. Typické jsou pečárky a bedly. Pečárka má u dospělých plodnic růžové až čokoládově hnědé lupeny a tmavý výtrusný prach, kdežto muchomůrky mají lupeny bílé. Pečárka zápašná žloutne na bázi třeně a páchne po inkoustu a způsobuje trávicí potíže. Na loukách buďte opatrní také kvůli postřikům a sekání; houby z okrajů silnic a polí po postřiku nesbírejte.
Na mrtvém dřevě, pařezech a spadlých kmenech rostou hlíva ústřičná a václavka. Hlíva se hledá na listnatých stromech, jako je buk, topol nebo vrba, a to od pozdního podzimu do zimy. Václavka roste v trsech na podzim a jedlá je jen dobře tepelně upravená. Tvrdé pravidlo: mezi houbami na dřevě jsou i jedovaté, například třepenitka svazčitá a čepičatka jehličnanová, která obsahuje amatoxiny. Proto houby na dřevě sbírejte až po bezpečném určení. Více v článcích hlíva ústřičná a václavka.
Nadmořská výška a orientace v terénu
S nadmořskou výškou se mění složení lesa i počasí. V nížinách převládají listnaté lesy a teplomilnější druhy, v horách smrčiny, kde je chladněji a vlhčeji. Obecně platí, že v chladnějších polohách se houby objevují později a vydrží déle. Přesné hranice neexistují a záleží na regionu.
Při hledání se držte lesních cest a značených tras, ať se nezatoulate. Dobrá je offline mapa s nahranou trasou, viz offline mapy a trasa bez signálu. V horských oblastech sledujte počasí a vezměte vrstvy oblečení; rady najdete v článku vrstvení oblečení na túře.
Dobrým pomocníkem je i jednoduchý zápisník nebo poznámka v mobilu: kde jste houby našli, pod jakým stromem a po jakém počasí. Za několik sezón si tak vytvoříte vlastní mapu. Zapamatujte si místa, kde jste houby našli. Mnohé druhy se vracejí na stejná místa, pokud je počasí příznivé a pokud jste podhoubí nepoškodili. Více tipů najdete v průvodci houbařením.
Časté otázky k tomu, kde rostou houby
1. Pod jakými stromy rostou hřiby?
Hřib smrkový roste pod smrky, borový hřib pod borovicemi a hřib dubový pod duby. Nález pod správným stromem ale neznamená, že je houba jedlá; rozhodují znaky.
2. Kde hledat kozáky a křemenáče?
Kozák březový roste pod břízami, křemenáče pod osikami a břízami. Poznáte je podle šupinek na třeni, u křemenáčů podle oranžového až cihlového klobouku.
3. Co je mykorhiza?
Soužití podhoubí houby s kořeny stromu. Houba stromu pomáhá získávat vodu a minerální látky, strom jí dává cukry. Proto houby tohoto typu rostou jen pod určitými stromy.
4. Rostou houby i bez stromů?
Ano. Pečárky a bedly rostou na loukách, hlíva a václavka na dřevě. Tyto houby rozkládají organický materiál a stromy jako partnery nepotřebují.
5. Mohu hrabat v mechu a v hrabance?
Neměli byste. Hrabání mechu a hrabanky poškozuje les i podhoubí a je podle lesního zákona zakázané. Opad odhrňte jen opatrně rukou a důlek znovu přikryjte.
6. Jsou houby pod listnatými stromy bezpečné?
Ne. Pod duby a buky rostou jedlé hřiby i muchomůrka zelená. Strom je jen nápověda, ne důkaz jedlosti.
7. Mám sbírat houby u cesty?
Houby z okrajů silnic a polí po postřiku nesbírejte. Dávejte přednost lesu dál od komunikací.
