Šternberský palác na Hradčanském náměstí je barokní městský palác, ve kterém Národní galerie Praha vystavuje evropské umění starých mistrů. Stálá expozice Staří mistři II tu ukazuje ikony, italskou malbu 14. a 15. století a obrazy od Rubense, van Dycka, Franse Halse, Murilla nebo Goyi. Palác stojí pár kroků od Pražského hradu, a přesto ho většina lidí míjí, protože je schovaný ve dvoře za Arcibiskupským palácem. Pro klidnou hodinu s obrazy je to jedno z nejlepších míst v Praze.
Průvodce je pro ty, kdo chtějí vědět, jak se k paláci dostat, co v expozici najdou, jak funguje vstupné a co spojit s návštěvou na Hradčanech. Ceny a otevírací dobu může galerie měnit, odkaz na aktuální informace provozovatele je na konci.
Ve zkratce
- Kde: Hradčanské náměstí 15, Praha 1, Hradčany.
- Co to je: vrcholně barokní palác postavený po roce 1698 pro hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka.
- Co tam je: sbírková expozice Národní galerie Praha Staří mistři II, evropské umění zhruba od 14. do 18. století.
- Otevřeno: obvykle úterý až neděle od 10 do 18 hodin, v pondělí zavřeno.
- Vstupenky: samostatné do paláce, nebo společné s expozicí Staří mistři I ve Schwarzenberském paláci.
- Dobré vědět: palác není bezbariérový, do expozice se jde po schodišti.
Kde Šternberský palác najdete
Palác leží stranou Hradčanského náměstí, na okraji Jeleního příkopu, takže z náměstí není vidět. Vchod najdete vlevo od Arcibiskupského paláce: prochází se jeho levým křídlem a průjezdem se dojde až na nádvoří Šternberského paláce. Kdo stojí před hlavní branou Pražského hradu, má to sem doslova pár desítek kroků. Právě tahle schovaná poloha je důvod, proč tu bývá mnohem klidněji než v hradním areálu.
Jak se sem dostat
Nejpohodlnější je přijet tramvají na zastávku Pražský hrad a dojít kolem hradní brány na Hradčanské náměstí. Druhou možností je zastávka Pohořelec a cesta dolů kolem Lorety a Strahova, kde se dá výlet rovnou prodloužit. Z Malé Strany se dá vyjít pěšky do kopce po Zámeckých schodech. Autem se na Hradčany nevyplatí jezdit, parkování v okolí Hradu je omezené a v sezóně přeplněné.
Mapa a recenze návštěvníků
Palác hledejte v mapě za Arcibiskupským palácem, severně od Hradčanského náměstí. Karta místa ukáže cestu od tramvaje, fotky sálů i zkušenosti návštěvníků s expozicí.
Otevřít v Mapách Google a zobrazit recenze
Recenze a hodnocení: hodnocení návštěvníků a jejich fotky ukazuje karta místa v mapě. Recenze čtěte podle data, protože se expozice v paláci v posledních letech měnila a starší hodnocení se mohou týkat jiného uspořádání sbírek.
Historie paláce
Na místě dnešního paláce stával renesanční palác Lobkoviců, který v roce 1690 připadl Šternberkům. Hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka k němu přikoupil sousední dům a od roku 1698 tu nechal stavět nový palác, stavba se protáhla zhruba do roku 1707. Autor projektu není jistý. Nejčastěji se uvádí Giovanni Battista Alliprandi, ve hře je i Jan Blažej Santini a další architekti. Palác patří k nejvýznamnějším světským stavbám vrcholného baroka v Čechách.
Galerie vlasteneckých přátel umění
V roce 1811 palác koupila Společnost vlasteneckých přátel umění, která tu měla sídlo až do roku 1871. Šlo o šlechtický spolek, jehož obrazárna patří k základům dnešní sbírky starého umění Národní galerie. Nějaký čas tu byly také sbírky Národního muzea. Expozice starých mistrů se tak do paláce vrací na místo s dlouhou tradicí, což galerie sama zdůrazňuje. Kdo se o dějiny sbírek zajímá, ocení, že obrazy visí tam, kde lidé galerii navštěvovali už před dvěma stoletími.
Ve dvacátém století
Od roku 1871 tu působil spolek, který v paláci zřídil útulek, a od vzniku Československa palác užívala armáda. Koncem čtyřicátých let přešel do správy Národní galerie, která ho od té doby používá jako výstavní budovu. Kulturní památkou je palác od roku 1964. K paláci patří i nevelká zahrada na okraji Jeleního příkopu s jezírkem, sochou čápa od Jana Laudy a plastikou Žena s delfínem od Jana Štursy.
Expozice Staří mistři II v Šternberském paláci
Stálá expozice Staří mistři II navazuje na expozici Staří mistři I v protějším Schwarzenberském paláci a obě dohromady tvoří jeden celek. Galerie v nich ukazuje to nejlepší ze svých fondů starého evropského umění a obrazy řadí podle uměleckých center, ne jen podle let. Šternberský palác je přitom celý věnovaný evropskému umění. Na prohlídku si vyhraďte aspoň hodinu a půl, sálů je hodně a obrazy jsou husté.
Ikony a italští primitivové
Prohlídku otevírá ojedinělá kolekce ikon, která připomíná sběratele a byzantologa Nikodima Kondakova. Následuje italská malba 14. a 15. století, z velké části ze sbírky Františka Ferdinanda d’Este. Podle galerie jde o nejpočetnější soubor tohoto typu mimo Itálii, zastoupená jsou centra jako Siena, Florencie, Benátky a Padova. Mezi nejcennější kusy patří Oplakávání Krista od Lorenza Monaca z roku 1408. Na tyhle zlaté deskové obrazy se vyplatí jít se zpomaleným krokem.
Nizozemí, Flandry a Holandsko
Velkou část expozice tvoří nizozemské, vlámské a holandské malířství od 15. do 18. století. Visí tu díla Herriho met de Bles, Pietera Brueghela mladšího, Petera Paula Rubense, Anthonyho van Dycka, Franse Halse, Gerarda ter Borcha nebo květinová zátiší Rachel Ruysch. Výjimečný je oltář s Ukřižováním od Hanse Raphona. Podle galerie je to jediný oltář s pašijovým cyklem v tuzemských veřejných sbírkách, který se zachoval v úplnosti.
Německo, Francie a Španělsko
Další sály patří norimberskému malířství a dílům z území dnešního Německa, například Hansi Baldungu Grienovi nebo Hansi Dürerovi, bratrovi slavnějšího Albrechta. Navazuje německé a rakouské umění 17. a 18. století se jmény jako Georg Flegel, Johann Carl Loth, Johann Michael Rottmayr a Paul Troger. Expozici uzavírá francouzské a španělské umění, zastoupené Simonem Vouetem, Pierrem Mignardem, Bartolomé Estebanem Murillem a Franciscem Goyou. Z italského baroka tu jsou Alessandro Allori, Jacopo Bassano a Jusepe de Ribera.
Dürerova Růžencová slavnost tu není
Častý omyl: nejslavnější obraz sbírky starého umění, Růžencová slavnost Albrechta Dürera, nepatří do Šternberského paláce. Je součástí expozice Staří mistři I ve Schwarzenberském paláci na druhé straně náměstí. Podle zpráv z galerie se obraz navíc dlouhodobě restauruje, takže kdo jde výslovně kvůli němu, má si předem ověřit, jestli je právě vystavený. Pro celkový přehled se ale vyplatí navštívit obě expozice, a proto galerie nabízí společnou vstupenku.
Šternberský palác: vstupné a otevírací doba
Palác bývá otevřený od úterý do neděle od 10 do 18 hodin, v pondělí je zavřeno. Vstupné má základní a snížené pásmo a galerie prodává i společnou vstupenku na obě expozice starých mistrů, která vyjde výhodněji než dva samostatné lístky. Děti do určitého věku mají do sbírkových expozic Národní galerie vstup zdarma a několikrát do roka bývá volný vstup pro všechny, například na Mezinárodní den muzeí a galerií.
Komentované prohlídky a programy
Expozice se dá projít samostatně, galerie ale pravidelně vypisuje komentované prohlídky. Některé vedou kurátoři a věnují se jednomu obrazu nebo tématu, jiné nabízí hodinový průchod expozicí. Pro školy a rodiny jsou připravené programy jako Jak se dívat na obraz? nebo Svět na stole o zátiších. V paláci se konají i koncerty klasické hudby. Aktuální termíny najdete v programu galerie, vypisují se průběžně.
Přístupnost
Palác není bezbariérový, do expozice vede schodiště. Pro lidi s omezenou pohyblivostí je to důležité vědět předem, galerie má pro návštěvníky se specifickými potřebami samostatné informace. Pro neslyšící galerie zveřejňuje informace i v českém znakovém jazyce. Kdo si není jistý, má se zeptat galerie ještě před cestou.
Co navštívit v okolí
Palác Šternberků je ideální zastávka při celodenním výletu na Hradčany. Hned vedle je Pražský hrad s katedrálou a Zlatou uličkou, kam se dá jít před obrazy i po nich. V hradním areálu stojí i Lobkowiczký palác se soukromou sbírkou, kde jsou další staří mistři, tentokrát v rodinném majetku. Kdo chce srovnání, uvidí na jednom kopci dvě úplně jiné cesty, jak umění sbírat.
Loreta a Strahov
Z Hradčanského náměstí vede Loretánská ulice k Pohořelci. Cestou stojí Loreta se zvonohrou a pokladnicí, o kus dál Strahovský klášter, jehož Strahovská knihovna s barokními sály patří k nejfotografovanějším interiérům Prahy. Obě místa se s návštěvou paláce dobře spojí do odpolední procházky, které končí výhledem na Prahu ze strahovských zahrad. Z Pohořelce pak jede tramvaj zpět do centra.
Další budovy Národní galerie
Expozice Staří mistři I čeká ve Schwarzenberském paláci přes náměstí, se společnou vstupenkou je to logické pokračování. Kdo chce umění dvacátého století, zamíří do Holešovic, kde Veletržní palác s moderním uměním ukazuje sbírky od devatenáctého století po současnost. Jeden den na Hradčanech a druhý v Holešovicích dá dohromady slušný přehled o tom, co Národní galerie vlastní.
Šest věcí před návštěvou
- Vchod hledejte vlevo od Arcibiskupského paláce, z náměstí palác není vidět.
- V pondělí je zavřeno, otevřeno bývá od úterý do neděle.
- Pokud chcete vidět i Staré mistry I, kupte společnou vstupenku na oba paláce.
- Na expozici si vyhraďte aspoň hodinu a půl.
- Počítejte se schodištěm, palác není bezbariérový.
- Kvůli Dürerově Růžencové slavnosti jděte do Schwarzenberského paláce a předem ověřte, zda je vystavená.
Časté otázky
1. Co je k vidění v Šternberském paláci?
Stálá expozice Národní galerie Staří mistři II s evropským uměním zhruba od 14. do 18. století. Jsou tu ikony, italská malba 14. a 15. století a obrazy od Rubense, van Dycka, Franse Halse, Murilla nebo Goyi. Expozice navazuje na Staré mistry I ve Schwarzenberském paláci.
2. Kde je vchod do Šternberského paláce?
Palác stojí na Hradčanském náměstí 15, ale z náměstí ho neuvidíte. Vchod vede vlevo od Arcibiskupského paláce jeho křídlem a průjezdem na nádvoří. Od hlavní brány Pražského hradu je to jen pár kroků.
3. Je v Šternberském paláci Růžencová slavnost?
Není. Dürerova Růžencová slavnost patří do expozice Staří mistři I ve Schwarzenberském paláci na druhé straně náměstí. Obraz se navíc restauruje, proto si před návštěvou ověřte, jestli je právě vystavený.
4. Jak dlouho trvá prohlídka?
Na samostatnou prohlídku expozice počítejte s hodinou a půl, kdo se rád zastaví u každého obrazu, stráví tu klidně dvě hodiny. Pokud chcete stihnout i Schwarzenberský palác, vyhraďte si na oba skoro celé odpoledne.
5. Kdy je Šternberský palác otevřený?
Obvykle od úterý do neděle od 10 do 18 hodin, v pondělí je zavřeno. Svátky a mimořádné změny zveřejňuje Národní galerie na svém webu, proto se před cestou vyplatí otevírací dobu zkontrolovat.
6. Je palác bezbariérový?
Není, do expozice vede schodiště. Lidé s omezenou pohyblivostí by se měli předem informovat u galerie, která má pro návštěvníky se specifickými potřebami samostatné informace.
Aktuální vstupné, otevírací dobu a program zveřejňuje provozovatel Šternberského paláce, Národní galerie Praha.

