Lanko na štiku patří k základům každé přívlače na dravce, protože štika má v tlamě stovky ostrých zubů a obyčejný vlasec by přeřízla při prvním záběru. Správný návazec ale není jen kus drátu: záleží na materiálu, délce, spojkách a na tom, jak celá montáž ovlivní chování nástrahy ve vodě. Špatně zvolené lanko ryby vyplaší nebo nástrahu zatíží.
Pro štiku vždy použijte návazec odolný proti zubům, jeho délku a tuhost přizpůsobte nástraze. Článek porovná ocelové lanko, titan a fluorocarbon, vysvětlí volbu délky, karabinky i obratlíku a upozorní na pravidlo o počtu háčků při přívlači. Určen je začátečníkům, kteří se chystají na první štiky a nechtějí o ryby přicházet zbytečnými ztrátami.
Proč na štiku nestačí běžný vlasec
Štičí tlama je vybavená dlouhými zuby po stranách čelisti i na patře. Při záběru ryba nástrahu pevně sevře a při zdolávání s ní často mrská hlavou. Vlasec nebo splétaná šňůra o tuto řadu zubů při kontaktu odře nebo přeřízne. Výsledkem je ztracená nástraha a ryba, která odplave s háčkem v tlamě, což je pro zvíře zbytečné trápení.
Návazec odolný proti zubům proto není luxus, ale základní ohleduplnost k rybě i k vašemu vybavení. Platí to u štiky bez výjimky a podobná opatrnost se hodí také u jiných dravců se zuby, například při lovu candáta na jig. Okoun má zuby jemnější, ale ve větší velikosti může vlasec taktéž poškodit.
Mezi hlavní vlasec a nástrahu se proto vkládá krátký úsek odolnějšího materiálu. Tento úsek je spojen s hlavní šňůrou pomocí uzlu nebo spojky a na druhém konci nese karabinku pro rychlou výměnu nástrah. Jednotlivé materiály se liší pevností, tuhostí i viditelností, a právě tyto rozdíly rozhodují o tom, co zvolit. Základy samotné metody najdete v článku o lovu štiky na přívlač.
Ocelové lanko: pevné, tuhé, odolné
Ocelové lanko je splétáno z tenkých drátků a obaleno plastovým povlakem. Dobře odolává zubům a je cenově dostupné řešení pro začátečníky. Jeho nevýhodou je tuhost: tuhé lanko brzdí pohyb malých, lehkých nástrah, a pokud se zlomí nebo zlomí vlákna uvnitř, často to na první pohled nepoznáte.
Při výběru dbejte na kvalitu zakončení. Lanko se spojuje s karabinkou a obratlíkem obvykle krimpovací trubičkou nebo speciálními svorkami, případně se vrací do smyčky. Nekvalitní či špatně provedené spojení je nejčastějším místem selhání. Po každé větší štice nebo zachycené překážce lanko prohlédněte, zda nemá zlom, zvlněný úsek nebo viditelně narušený povlak.
Zvlášť pozor na zalomení. Lanko, které se jednou ostře ohnulo, ztrácí pevnost v tom místě a nemělo by se používat. Nikdy ho nenarovnávejte přetahováním přes prsty a v případě pochybností raději vyměňte celý návazec. Rezervní návazce proto noste v krabičce či na držáku, ne volně v kapse.
Titan a fluorocarbon: jemnější alternativy
Titanové lanko bývá pružnější a méně tuhé než ocelové, takže nástraze ponechá větší volnost pohybu. Hodí se pro menší nástrahy a pro vodu s lepší průzračností, kde ocelové lanko může ryby plašit. Titan se při přehnutí lehce zalomí a po zlomu už není stejně spolehlivý, proto s ním zacházejte opatrně a podle potřeby ho vyměňujte častěji.
Fluorocarbon je pevný, málo viditelný pod vodou a odolný proti oděru. Pro štiku se používá především silnější návazec z tohoto materiálu, který zubům ještě částečně odolá. Neposkytuje však stejnou jistotu jako kovové lanko, a proto se hodí především tam, kde ryba nevelkých rozměrů nebo opatrná ryba vyžaduje nenápadnost. U větších štik a v místech s množstvím překážek kovové řešení rozumně nahradit nelze.
Rozhoduje kombinace tří věcí: velikost nástrahy, čistota vody a očekávaná velikost ryby. Pro začátek se pro větší nástrahy a neznámou vodu držte kovu. Jemnější materiály zkoušejte teprve tehdy, když máte zkušenost s tím, jak se ryba chová, a umíte zhodnotit riziko přeříznutí. Pokud si nejste jistí, zeptejte se zkušeného rybáře ve své místní organizaci.
Jak dlouhý má být návazec
Délka návazce je kompromis. Příliš krátký návazec dovolí zubům dosáhnout hlavního vlasce, zatímco příliš dlouhý se hůře hází, snadno se zamotává a ztěžuje zdolávání, protože spoj se při navíjení dostane do průvlečků. Většina rybářů používá návazec dlouhý jako přibližně dvě délky ruky až předloktí, aby zuby nedosáhly na hlavní šňůru. Přesná délka vždy záleží na nástraze a způsobu lovu.
Pro menší nástrahy a lov blízko dna zvolte kratší návazec, protože nástraha má pracovat těsně u návazce. Pro větší woblery a gumové ryby, které se vedou hlouběji, zvolte návazec delší, aby zuby nedosáhly. Při nahazování dbejte, aby se spoj návazce s hlavním vlascem nedostal do očka prutu a nepoškodil se. Uzel spojující šňůru s návazcem má být kompaktní, proto si procvičte oblíbené spoje podle článku o rybářských uzlech pro začátečníky.
Hlavní zásada zní: návazec nemá nástraze brát přirozenou hru. Pokud wobler začne po výměně návazce vypadat jinak, plavat křivě nebo se zbytečně převalovat, je návazec příliš tuhý nebo příliš silný. Vyzkoušejte nástrahu před výpravou v klidné vodě nebo ve vaně a sledujte její chod.
Karabinka a obratlík: malé součástky, velký vliv
Karabinka umožňuje rychlou výměnu nástrah, ale zároveň zatěžuje hlavu nástrahy a mění její chování. Čím je větší, tím víc bere pohyb lehkým nástrahám. Pro malé woblery a gumy volte co nejmenší karabinku, která přesto spolehlivě drží. Otevřená nebo ohnutá karabinka je jasný signál k výměně, protože při záběru může povolit a ztratíte rybu i nástrahu.
Obratlík zabraňuje kroucení šňůry, které vzniká především u rotujících nástrah, jako jsou třpytky. Zvolte jej tak, aby se otáčel plynule i při zatížení, a kontrolujte ho po každé výpravě. Vadný obratlík se zasekne a šňůra se zkroutí. U nástrah, které se netočí, například woblerů, obratlík zpravidla nepotřebujete, a jeho vynecháním ušetříte váhu na návazci.
Obě součásti volte v poměru k nástraze a rybě. Příliš slabá karabinka se u silné štiky otevře, příliš masivní zničí akci malé nástrahy. Dobrý postup je mít v krabičce několik hotových návazců s různými zakončeními a podle nástrahy vybrat vhodný. U velkých dravců, jako je sumec, platí vyšší nároky; viz lov sumce pro začátečníky.
Jak montáž ovlivní akci nástrahy
Každá součást mezi vlascem a nástrahou mění její chování. Tuhé lanko brání nástraze v rozkmitání, těžká karabinka snižuje vztlak vrchního woblera a zbytečně dlouhý návazec mění úhel, pod kterým nástraha pracuje. Proto nejde pouze o to, aby návazec vydržel, ale aby nástrahu vůbec nepoznamenal. Rozdíly jsou nejznatelnější u malých a lehkých nástrah.
Praktická zkouška je jednoduchá. Navažte nástrahu na návazec, vedete ji v blízkosti břehu a sledujte, zda se chová stejně jako na samotném vlasci. Wobler by měl plavat vyváženě a bez nadměrného kolísání, guma by měla mít přirozený pohyb ocasu. Pokud ne, zkuste jemnější návazec nebo menší karabinku. Menší změna často vyřeší problém, který rybáři přisuzují špatné nástraze.
Volba také ovlivní, jak snadno ryba nástrahu zachytí. Naprosto tuhá montáž je pro štiku méně přirozená, ale u hladového dravce to obvykle není rozhodující. Důležitější je konzistence: používejte takovou montáž, kterou ovládáte a kterou umíte v případě potřeby rychle vyměnit. Podobné úvahy platí u lovu okouna na přívlač.
Pravidla: počet háčků a ohleduplnost
Při přívlači v mimopstruhovém revíru smíte používat jednu udici drženou v ruce a jednu nástrahu s nejvýše třemi háčky. Odstup od dalšího lovce má být 20 m. Počet háčků se počítá na nástrahu, nikoli na návazec, proto třeba wobler s trojháčky na přídi, středu a ocase právě tento limit naplňuje. Nepřidávejte další háčky ani na lanko, ani na nástrahu.
Přívlač je v mimopstruhovém revíru povolena od 16. 6. do 31. 12. a štika má hájení od 1. 1. do 15. 6. Lovná míra štiky je 50 cm. Do denního limitu 2 kusů se štika počítá spolu s kaprem, amurem, candátem, bolenem a sumcem. Přehled míry, hájení a limitů najdete v článcích o lovných mírách a době hájení.
Rybu, která je pod mírou nebo v hájení, šetrně vraťte. Používejte pevný návazec i proto, aby se ryba nemusela dlouho zdolávat a zbytečně vyčerpat. Protihrot háčku lze přimáčknout kleštěmi, což usnadňuje vyproštění. Při vracení rybu držte ve vodě, dokud nevyplave sama. K pouštění je užitečný postup, který rozebírá článek podebrání a pouštění ryb.
Kontrola a výměna návazce: tabulka
Návazec je spotřební díl. Kontrolujte jej po každém záběru, po zachycení překážky a před každou výpravou. Následující tabulka shrnuje obvyklé materiály a hlavní body při výběru.
| Materiál | Hlavní přednost | Na co dát pozor |
|---|---|---|
| Ocelové lanko | Odolnost proti zubům, spolehlivost | Tuhost, zlomy, kvalita zakončení |
| Titan | Pružnější, lepší pohyb nástrahy | Zalomení, kratší životnost |
| Fluorocarbon | Nenápadnost pod vodou, odolnost proti oděru | Menší jistota proti zubům |
| Splétaná šňůra jako návazec | Měkkost a citlivost | Zuby ji přeřízou, pro štiku se nehodí |
Návazec vyměňte vždy, když najdete zlom, zvlněný povlak, rez nebo vlákna odstávající z krimpu. Neopravujte jej provizorně u vody. Po výpravě návazce opláchněte a vysušte, protože zbytky vody a soli korozi urychlují. Zvlášť u ocelového lanka se nespoléhejte na to, že vydrží donekonečna. Při lovu živou nebo mrtvou rybkou se montáž mírně liší, viz lov na nástražní rybku.
Časté otázky o návazcích na dravce
1. Je lanko nutné vždy, když je ve vodě štika?
Ano, pokud lovíte na místě, kde štika žije, používejte návazec odolný proti zubům. Štika může zaútočit na nástrahu určenou pro jinou rybu a bez lanka byste ji ztratili.
2. Jak dlouhý návazec zvolit pro začátek?
Takový, aby zuby nedosáhly na hlavní šňůru, ale návazec byl dobře ovladatelný při hodu. Konkrétní délku vyzkoušejte podle nástrahy a upravte podle chování.
3. Lze použít fluorocarbon místo lanka?
U menších štik a v čisté vodě někdy ano, ale ochrana proti zubům je menší. Pro začátek a pro neznámé vody je bezpečnější kov.
4. Mohu mít na nástraze víc háčků?
V mimopstruhovém revíru smí mít nástraha při přívlači nejvýše tři háčky. V pstruhovém revíru platí přísnější pravidlo, které najdete v článku o pstruhovém revíru.
5. Jak poznám, že je třeba lanko vyměnit?
Zlom, zvlněný úsek, narušený povlak, rez nebo uvolněná vlákna u zakončení jsou důvod k výměně. Při pochybnosti vyměňte.
6. Potřebuji obratlík u každé nástrahy?
Ne. Je důležitý u rotujících nástrah, které kroutí šňůru. U woblerů a gum, které se netočí, obvykle stačí karabinka.
