Lov bílé ryby na feeder je způsob, při kterém k dnu pošlete krmítko s návnadou a nástrahou a záběr poznáte podle ohnutí tenké špičky prutu. Hodí se na řekách s mírným proudem, na kanálech i na rybnících, kde se stahují cejni, plotice a cejnci. Pomalu a systematicky tak vytvoříte krmné místo, které ryby udrží před vámi.
Pro začátek stačí klasický feeder s drátěným košíčkem, předvázaný návazec a pravidelný rytmus nahazování. Článek vysvětluje rozdíl proti method feederu, výběr košíčku a návazce, čtení špičky i to, co vás při lovu na položenou omezuje v pravidlech.
Klasický feeder a method feeder: v čem se liší
Klasický feeder používá otevřený košíček, do něhož plníte sypkou návnadu, a krátký až střední návazec s háčkem, který leží v dosahu krmení. Návnada se po dopadu rozpadá a vytváří oblak částic, které lákají ryby k nástraze. Je to jemný, pohyblivý způsob lovu, vhodný pro plotice, cejny a podobné druhy.
Method feeder pracuje jinak: těžké těsto se vtlačuje do tvarovaného krmítka a nástraha se zapíchne přímo do něj. Ryba tak bere v těsné blízkosti koncentrovaného krmení. Je silnější na kapry a velké cejny, ale potřebuje jiný prut, jinou techniku nahazování i jiný návazec. Podrobně ho rozebírá článek method feeder pro začátečníky.
Tento text se proto drží klasického košíčku. Pokud se chcete učit jen jeden z obou způsobů, začněte klasickým. Naučíte se na něm vnímat špičku, počítat nahození a číst reakci ryb, a to vám pomůže i později u method feederu.
Prut, špička a výbava na první vycházku
Feederový prut má sadu výměnných špiček, které se liší tuhostí. Silnější špička unese těžší košíček a proud, jemná prozradí opatrný záběr plotice na klidné vodě. Na první výpravu stačí prut střední délky a střední až lehká špička. Dvě špičky navíc dávají prostor reagovat na změnu proudu bez výměny celého prutu.
Navijákem veďte hlavní vlasec nebo splétanou šňůru. Šňůra se při záběru neroztahuje a zřetelněji přenáší dotyk, ale potřebuje šoková předvazek, který tlumí nárazy při nahazování. Výhody a nevýhody obou materiálů najdete v textu vlasec nebo šňůra, principy platí i zde.
Doplňte stojan nebo dva, podběrák, vědro na krmení, sítko, přenosnou vážku košíčků a misku na míchání. Prut se při lovu opírá do stojanu tak, aby špička směřovala k vlasci a ne do vzduchu. Vlasec mezi prutem a vodou nemá viset v ostrém oblouku, jinak záběr uvidíte se zpožděním.
Košíček, krmení a hmotnost
Košíček vybírejte podle proudu. Na stojaté vodě stačí lehčí, který se po dopadu rychle vyprázdní. Na řece musí být tak těžký, aby zůstal na místě. Když vás proud odnáší, nepřidávejte jen olovo bez rozmyslu. Zvažte širší stopu návnady a krátké, přesné hody, jinak rozptýlíte krmení po velké ploše.
Návnadu pro bílou rybu míchejte z kupované směsi, která je určená na cejny, nebo ze základu doplněného jemnou strouhankou. Má držet v košíčku a po dopadu se pustit. Navlhčete ji tak, aby ji bylo možné stisknout do hrudky. Při příliš suché směsi vám vypadne ještě ve vzduchu, při příliš mokré zůstane v košíčku.
Do návnady patří i částice, třeba pár zrn kukuřice, drcené konopí nebo rozmělněné červy. Měly by odpovídat tomu, co potom nastražíte, protože ryba pak nástraze důvěřuje. S množstvím přikrmování šetřete. Zda a kolik smíte krmit, určují podmínky konkrétní vody, proto je ověřte před první návštěvou.
Návazec a háček
Návazec bývá u feederu kratší než u plavané. Na rychlejší vodě začněte kolem třiceti až padesáti centimetrů, na klidné a při opatrných rybách můžete jít delší. Tenčí vlasec je méně nápadný, ale hůř odolá velkému cejnovi. Volte proto kompromis podle toho, co čekáte, a nezkoušejte hned nejjemnější variantu.
Háček volte menší, vhodný k nástraze: malý pro červa a patentku, o něco větší pro kukuřici nebo těsto. Na položenou smíte použít dvě udice, každá může mít nejvýše dva návazce s jednoháčky, nebo jeden s dvojháčkem či trojháčkem. Pevný, ostrý a rovně vázaný háček je důležitější než jeho tvar. Vazbu si procvičte podle článku rybářské uzly pro začátečníky.
Způsob spojení hlavního vlasce s návazcem, ať smyčkou, nebo kloubovým prvkem, je věcí zvyku. Důležité je, aby návazec nebyl delší než prostor, který tvoří krmení. Při zbytečně dlouhém návazci leží nástraha mimo oblak a ryba si jí všimne později než krmení.
Nástrahy na bílou rybu
Nejuniverzálnější jsou červi, patentky, kukuřice a těsto. Živočišné lákají plotice a cejnky, rostlinné jsou vhodné, když chcete vyřadit drobnou havěť. Na řece s proudem hůř drží měkké těsto, tam sáhněte po červech. Při pomalém záběru pomůže menší nástraha, při silném přísunu ryb zase pevnější. Přehled a rady ke skladování vám dá článek nástrahy na bílou rybu.
V pstruhovém revíru lze jiné ryby než lososovité lovit na položenou nebo plavanou jen na rostlinnou nástrahu. Červ ani patentka tam tedy nepatří. Kukuřice, těsto nebo vařené částice jsou v pořádku. Rozlišení revíru je na povolence i v bližších podmínkách svazu, zkontrolujte to ještě doma, než začnete míchat návnadu.
Rytmus nahazování a práce se špičkou
Základem je opakovatelnost: stejný úhel, stejná délka vlasce a stejný cíl. Vlasec se při nahazování sevře do klipu na cívce a hod mířte na zvolenou značku na protějším břehu nebo stromu. Pokud se košíček vždy zastaví na stejném místě, vytvoříte úzkou krmnou stopu a ryby se zdržují přímo u nástrahy.
Na začátku lovu nahazujte častěji, třeba po pár minutách, aby ryby začaly hledat potravu. Jakmile se objeví první záběry, přestaňte přeplňovat a hody zpomalte. Interval se dá upravit podle toho, jak rychle se košíček vyprázdní a jak často je nástraha neporušená. Na teplém rybníku se rytmus zrychluje, v chladnější vodě zpomaluje.
Špička je vaše signalizace. Drobné poklepy tvoří plotice a cejnci, pomalé ohnutí obvykle cejn. Zasekněte klidným, ale rozhodným pohybem po zřetelném nebo opakovaném pohybu, ne při prvním chvění. Bez zaseknutí se nástraha neodpoutá, přehnaně prudký zásek ale utrhne tenký návazec. Cit pro správný okamžik získáte nejsnáz na klidné vodě.
Co dělat, když to nefunguje
| Pozorování | Možná příčina | První úprava |
|---|---|---|
| Špička se chvěje, ryby nejdou | Drobné ryby nebo vlasec ve vodě | Větší nástraha, delší návazec |
| Košíček se vrací plný | Příliš pevná směs | Zvlhčit a rozvolnit návnadu |
| Košíček se vyprazdňuje ve vzduchu | Příliš suchá směs | Přidat vodu, zkontrolovat velikost otvorů |
| Záběry bez zaseknutí | Příliš dlouhý nebo těžký návazec | Zkrátit návazec, zmenšit háček |
| Návazec se motá s hlavním vlascem | Hod se špatným úhlem | Zpomalit zakončení hodu |
| Nahodíte vždy jinam | Chybí značka a klip | Nastavit značku, upevnit vlasec v klipu |
Tabulka slouží jako základní diagnostika. Neměňte více věcí najednou, jinak nepoznáte, který zásah zabral. Jedna úprava, několik nahození, pak vyhodnocení.
Pravidla při lovu na feeder
Feeder je lov na položenou. V mimopstruhovém revíru můžete používat nejvýše dvě udice a odstup od dalšího lovce má být alespoň tři metry. Lovit lze celoročně, denní doba lovu se v dubnu až září řídí rozmezím 4 až 24 hodin, v říjnu až březnu 5 až 22 hodin. Noční lov a další omezení mohou upravovat bližší podmínky svazu.
U udic musíte být přítomen tak, aby bylo možné s nimi bez prodlení manipulovat. Samosekem se lovit nesmí a místa se nedají vyhrazovat. Všechny podmínky si ověřte v dokladech k povolence k rybolovu. Lístek a povolenku nosíte u sebe při každém lovu, jak popisuje průvodce rybářským lístkem.
Cejn ani plotice nepatří mezi druhy s lovnou mírou v seznamu vyhlášky, ale svazy mohou stanovit vlastní míry nebo limity. Za den se přisvojí nejvýše sedm kilogramů ryb všech druhů dohromady, a s tím souvisí i souhrn v článku doba lovu a denní limit. U ryb s mírou, například lína, si prostudujte lovné míry a hájení.
Časté otázky o feederu na bílou rybu
1. Jaký je rozdíl mezi klasickým feederem a method feederem?
Klasický feeder používá otevřený košíček se sypkou návnadou a samostatný návazec. Method feeder je těžké krmítko s přilepeným těstem, do kterého se nástraha zapíchne. Jemnější je klasický způsob, method je cílenější na větší ryby.
2. Jakou špičku zvolit na začátek?
Zvolte střední tuhost a k ní jednu lehčí. Lehká ukáže opatrné záběry na stojaté vodě, těžší se hodí do proudu. Špičku vybírejte podle hmotnosti košíčku, aby se při nahazování nezlomila.
3. Jak často nahazovat?
Zpočátku častěji, aby se vytvořila krmná stopa, potom podle záběrů. Když se objeví ryba, zpomalte a drobte dávky. V chladné vodě je lepší nahazovat méně často a menším množstvím návnady.
4. Můžu na feeder použít červy?
V mimopstruhovém revíru ano. V pstruhovém revíru lze jiné ryby než lososovité lovit na položenou jen na rostlinnou nástrahu, takže červ nepřipadá v úvahu.
5. Kolik udic smím použít?
Při lovu na položenou smíte mít v mimopstruhovém revíru nejvýše dvě udice, na každé nejvýše dva návazce s jednoháčky. Odstup od dalšího lovce má být tři metry.
6. Proč se košíček na řece neudrží na místě?
Je pravděpodobně příliš lehký vzhledem k proudu. Přidejte hmotnost, zkraťte vlasec a snižte oblouk nad vodou. Zlepšit může i užší hrudka návnady, která klade menší odpor.
