Houbařský kalendář vám řekne, kdy rostou které houby, ale jen orientačně. Hlavní sezóna hřibů, bedel, křemenáčů a babek bývá od srpna do října, jarní houby jako smrže a májovka se objevují v dubnu až květnu, václavky a ryzce rostou od září do listopadu a v zimě se dá najít hlíva. Přesné datum ale nikdo nezaručí, protože houby rostou podle počasí, ne podle dne v týdnu.
Kalendář berte jako mapu, ne jako slib: rozhoduje, kolik pršelo, jak je teplo a jak dlouho vydrží vlhko. Níže najdete přehled po měsících, popis ročních období a rady, jak z kalendáře vybrat dobu výpravy. Pokud s houbami teprve začínáte, přečtěte si nejdřív houbaření pro začátečníky a zásady bezpečného sběru. Všechny údaje o růstu jsou orientační a liší se podle regionu, nadmořské výšky i ročníku.
Proč kalendář nestačí a co rozhoduje
Houby jsou jen viditelnou částí organismu, který většinu času žije jako podhoubí v zemi nebo ve dřevě. Plodnice, tedy to, co sbíráme, vyrostou až v okamžiku, kdy podhoubí dostane vhodné podmínky. Nejdůležitější je vlhko a teplo a zároveň to, že se podmínky několik dní až týdnů drží.
Proto se stává, že v jednom roce hřiby vyrostou v červnu, v jiném až koncem léta a v suchém ročníku téměř vůbec. Stejně tak se může stát, že kalendářní podzim je chladný a houby skončí dřív. Jak déšť a teplota ovlivňují růst, rozebírá článek kdy rostou houby po dešti.
Kalendář je proto užitečný hlavně jako seznam druhů, na které se v daném období můžete těšit a které mají smysl hledat. Dobrý houbař se dívá na počasí posledních dnů a týdnů a až potom na datum.
Rozdíly jsou i v rámci jedné země. V teplých nížinách začíná sezóna dříve a končí dříve, v chladnějších horských oblastech se houby objevují později a vydrží déle. Ve stejném lese se navíc může lišit stráň na jižní straně od zastíněného údolí, kde zůstává půda vlhčí. Proto se vyplatí nespoléhat na jedno místo a mít v záloze několik lokalit.
Přehled po měsících
Tabulka ukazuje orientační výskyt nejčastějších druhů. Sloupec poznámek připomíná, na co si dát pozor. Zařazení do měsíce se může v teplejších nížinách posunout dopředu, v horách naopak o něco dozadu.
| Měsíc | Druhy, které můžete potkat | Poznámka |
|---|---|---|
| Leden až únor | hlíva ústřičná, penízovka sametonohá | Jen při oblevě; mráz růst zastaví |
| Březen | hlíva při mírné zimě, v teplých místech první smrže | Smrže jen v teplých místech a po mírnějším počasí |
| Duben až květen | smrže, čirůvka májovka | Ucháč obecný je jedovatý; májovka se plete s jedovatou vláknicí |
| Červen | hřib dubový, liška obecná, kozák březový | Začínají první hřiby po teplých deštích |
| Červenec | hřiby, lišky, kozáci, křemenáče | V suchu houby přestanou růst |
| Srpen | hřiby, bedly, křemenáče, babky, lišky | Začíná hlavní sezóna |
| Září | hřiby, babky, bedly, křemenáče, ryzce, václavky | Vrchol sezóny |
| Říjen | václavky, ryzce, holubinky, hřiby až do prvních mrazů | Václavky jen dobře tepelně upravené |
| Listopad | václavky, ryzce, holubinky, hlíva | Po prvních mrazech houbaření slábne |
| Prosinec | hlíva, penízovka sametonohá | Jen v mírném počasí |
Tabulka je zjednodušená. Z hlediska sběru je důležité, že mnoho druhů se v kalendáři překrývá. Proto při každé výpravě používejte jen druhy, které bezpečně znáte, a ostatní nechte stát.
Jaro: smrže a májovka
První houby se objevují už na jaře. V dubnu až květnu rostou smrže, houby s dutým kloboukem jako plástev, a to v listnatých lesích, parcích, sadech i na spáleništích. Kolem svatého Jiří, tedy ve druhé polovině dubna, začíná sezóna čirůvky májovky, která roste v kruzích v trávě a voní moučně.
Jarní houby jsou ale riziková sezóna pro začátečníky. Ucháč obecný, jedovatý druh s mozkovitě zprohýbaným kloboukem, roste na jaře často v borových lesích a s pravým smržem se plete. Májovka se zase může zaměnit s jedovatou vláknicí a jarní závojenkou. Podrobnosti najdete v článku jarní houby: smrže a májovka.
Léto: první hřiby, lišky a kozáci
Od června se při vydatných teplých deštích objevují hřib dubový, lišky a kozáci. Hřib dubový roste pod duby, lišky v mechu pod smrky, buky a borovicemi, kozáci pod břízami. Jak je poznat, najdete v článcích liška obecná a kozák a křemenáč.
V létě bývá v nížinách často horko a sucho a houby se objevují jen po vydatných deštích. Nejpříznivější bývají chladnější a vlhčí oblasti, například podhorské lesy. Ráno je v lese chladněji a houby ještě nejsou přehřáté.
Pro letní sběr platí zásada rychlého zpracování. Houby se v teplém počasí kazí rychleji, proto je nenechávejte v autě na slunci a po příchodu domů je ihned přeberte. Podrobnosti o čištění a uchování najdete v článku jak očistit houby.
Podzim: hlavní sezóna
Od srpna do října je hlavní sezóna. Rostou hřib smrkový, babky, bedly, křemenáče a další. V lese je v tuto dobu hodně lidí a sbírá se rychle, proto kontrolujte každou plodnici a zbytečně nepřeplňujte košík. Jedlé houby se rychle kazí a více jich nezpracujete.
V září až listopadu rostou také václavky a ryzce. Václavka roste v trsech na pařezech a kmenech a jedlá je jen dobře tepelně upravená; syrová nebo nedovařená způsobuje trávicí potíže. Zvláštní opatrnost vyžadují houby rostoucí na dřevě, protože jedovatá čepičatka jehličnanová a třepenitka svazčitá vypadají podobně. Postup popisuje článek václavka: jak ji poznat a upravit.
Hřiby a bedly
Hřib smrkový, babka i bedla vysoká patří k typickým druhům srpna a září, bedly rostou spíše na loukách a světlých okrajích lesů. Pozor, malé bedly sbírat nelze, protože mohou obsahovat amatoxiny. Rozdíl mezi bedlou a muchomůrkou rozebírá článek o bedle vysoké.
Zima: hlíva ústřičná
V zimě houbaření nekončí, jen se zužuje na několik málo druhů. Hlíva ústřičná roste na listnatých stromech a pařezech, například na bucích, topolech nebo vrbách, od pozdního podzimu do zimy, i při oblevách. Plodnice mají tvar ústřice, vyrůstají v trsech a mají sbíhavé lupeny. Další zimní houbou je penízovka sametonohá.
Zimní výpravy mají svá úskalí. Na dřevě rostou i jiné houby a v mrazu jsou plodnice namrzlé, takže je těžší posoudit je zblízka. Sbírejte jen to, co dokážete určit, a namrzlé plodnice doma zpracujte hned, jakmile se zahřejí. Podrobněji se hlívě věnuje článek hlíva ústřičná v přírodě.
Jak využít kalendář při plánování
Pro výpravu si zvolte den po několika dnech po vydatném dešti, ne hned po lijáku. Počkejte, až se po dešti oteplí, a vyrazte do lesa, kde jste v minulosti houby nacházeli. Přesné termíny si nechte jako orientaci, ne jako cíl.
- Sledujte počasí z posledních dnů a týdnů, ne jen kalendář.
- Zvolte les, kde už houby rostly; mnohé druhy se vracejí na stejná místa.
- Plánujte více míst. Některé lokality jsou zrovna suché a jiné vlhké.
- Vyrazte dopoledne a mějte rezervu času na cestu zpět.
- Seznamte se se zásadami sběru; pomůže článek vykroutit, nebo uříznout houbu.
Pokud chcete jet na výlet za houbami do jiné oblasti, naplánujte trasu s ohledem na převýšení a čas, jak popisuje plánování túry. Předem také zjistěte, zda v dané oblasti neplatí dočasný zákaz vstupu nebo omezení; pravidla shrnuje sběr hub v lese. Další podrobnosti k tématu najdete v průvodci houbařením.
Časté otázky k houbařskému kalendáři
1. Kdy začíná houbařská sezóna?
Na jaře, obvykle v dubnu, kdy rostou smrže a čirůvka májovka. Hlavní sezóna hřibů a dalších druhů bývá od srpna do října, ale vždy záleží na počasí.
2. Které houby rostou v červnu?
Při teplých deštích se objevují první hřiby, například hřib dubový, dále lišky a kozáci. V suchém červnu mohou houby téměř chybět.
3. Kdy je v Česku hlavní houbařská sezóna?
Obvykle od srpna do října. Rostou hřiby, bedly, křemenáče, babky a další druhy, od září také václavky a ryzce.
4. Dají se houby sbírat v zimě?
Ano, ale jen několik druhů, například hlívu ústřičnou a penízovku sametonohou, a to hlavně při oblevách. V mrazu růst houb stojí.
5. Proč se houby někdy objeví už v červnu, jindy až v srpnu?
Záleží na dešti, teplotě a vlhkosti. Pokud je dost vody a tepla dříve, houby vyrostou dříve, v suchém létě se zpozdí.
6. Mohu podle kalendáře poznat, že houba je jedlá?
Ne. Kalendář říká jen to, kdy se druhy obvykle vyskytují. O jedlosti rozhoduje bezpečné určení druhu, ne měsíc nálezu.
7. Na co se zaměřit jako začátečník v září?
Na druhy, které bezpečně poznáte, například hřib smrkový, babku, kozáka nebo křemenáče. Houby s lupeny a houby na dřevě nechte, dokud nemáte zkušenost.