Kam s bioodpadem v Praze: hnědé popelnice, kontejnery a kompostárny

Kam s bioodpadem v Praze, když na zahradě přibývá posekané trávy, na podzim listí a v kuchyni slupek od zeleniny? Hlavní město nabízí několik cest, které jsou pro domácnosti zdarma: hnědou BIOpopelnici u domu, velkoobjemové kontejnery na zahradní odpad, sběrné dvory a dvě kompostárny, kam lze zelený odpad dovézt autem. Liší se tím, kolik odpadu pojmou, kdy fungují a kdo je smí využít. Přehled vychází z pravidel platných v říjnu 2026.

Rostlinné zbytky z kuchyně a zahrady patří do hnědé BIOpopelnice, která je pro plátce poplatku za odpad bezplatná. Větší množství větví a listí odvezte do sběrného dvora nebo na kompostárnu, kde Pražané uloží až 250 kg měsíčně zdarma. Maso, kosti, pečivo, sáčky ani popel do bioodpadu nepatří. Níže najdete postup objednání popelnice, sezónu svozu, tabulky „co kam“ a „co patří a nepatří“, adresy dvorů a kompostáren a scénáře pro vyklízení zahrady nebo ořez stromů.

Co je bioodpad a proč ho v Praze třídit

Bioodpad je odpad organického původu. Portál životního prostředí hlavního města rozlišuje dvě skupiny. Rostlinný bioodpad tvoří tráva, listí, větve, plevel, slupky ovoce a zeleniny nebo kávová sedlina. Živočišný bioodpad jsou maso, kosti, mléčné výrobky, vejce a skořápky, omáčky a zbytky jídel. Pro třídění je tento rozdíl zásadní: běžné hnědé nádoby a kompostárny přijímají jen rostlinnou část, živočišné zbytky patří do směsného odpadu, pokud nebydlíte v lokalitě pilotního projektu na kuchyňské zbytky.

Podle města tvoří rostlinný odpad až pětinu obsahu běžných popelnic na směsný odpad. Ve spalovně nebo na skládce se jeho potenciál nevyužije, kdežto na kompostárně se z něj stane kompost pro parky, sady i zahrady. Pro domácnost má třídění i praktický přínos: když vytřídíte bioodpad a další složky, můžete si objednat menší nádobu na směsný odpad a snížit tak poplatek, který se v Praze počítá podle objemu nádoby, viz poplatek za odpad v Praze.

Přehled: kam s jakým bioodpadem

Než začnete objednávat nebo nakládat auto, určete si podle množství a druhu odpadu, která cesta je pro vás nejvhodnější. Malé množství z kuchyně nemá smysl vozit na dvůr a pytle listí se zase do jedné popelnice nevejdou. Tabulka shrnuje základní možnosti a další sekce je rozvádějí.

Všechny cesty kromě kompostáren mimo limit jsou pro pražské domácnosti bez dalších poplatků. Rozhoduje tedy hlavně pohodlí. Kdo má zahradu u rodinného domu, obvykle využije hnědou popelnici na průběžný odpad a na jarní a podzimní špičky kontejner nebo dvůr. Kdo bydlí v bytě a vytřídí jen kuchyňské slupky, potřebuje domluvit nádobu s vlastníkem domu nebo společenstvím vlastníků.

Hnědá BIOpopelnice: kdo ji dostane a jak ji objednat

Hnědou BIOpopelnici na rostlinný odpad poskytuje hlavní město bezplatně všem, kdo platí poplatek za svoz směsného komunálního odpadu; podle Pražských služeb je služba zdarma od roku 2022 a hradí ji město. Zdarma je zapůjčení nádoby i její pravidelný vývoz. Na výběr jsou velikosti 120 a 240 litrů a lze objednat i více nádob podle potřeby. Hnědá nádoba je provětrávaná a přizpůsobená rozkladu rostlinného odpadu.

Žádost podává vlastník nemovitosti, případně osoba jednající za vlastníka. Členové společenství vlastníků nebo bytového družstva se musejí nejdříve dohodnout mezi sebou, nájemník požádá vlastníka domu. Registrace probíhá online přes formulář hlavního města Prahy na webu bio.praha.eu a osobní návštěva není nutná. Postup je jednoduchý:

1. Připravte si poslední vyúčtování poplatku za odpad, budete z něj potřebovat údaje o nemovitosti.
2. Na webu bio.praha.eu otevřete formulář pro registraci BIOpopelnice, odkaz najdete i na webu Pražských služeb.
3. Zkontrolujte předvyplněné údaje a doplňte velikost a počet nádob.
4. Formulář určí, zda spadáte do sezónního, nebo celoročního svozu, a nastaví četnost odvozu.
5. Odešlete žádost a vyčkejte na přistavení nádoby a informaci o svozovém dni.
6. Svozový den si ověřte ve vyhledávači svozových termínů na webu Pražských služeb.

Změny, tedy jinou velikost, počet nádob, četnost svozu nebo ukončení registrace, provádíte stejným formulářem. Identifikátor pro přihlášení do formuláře vám na požádání pošlou Pražské služby z adresy bioodpad@psas.cz. Pokud bude nádoba stát na veřejném místě nebo ji bude používat šest a více domácností, musí mít zámek na víku. Nádobu se zámkem a dvěma klíči dodá svozová společnost vlastníkovi rovněž zdarma; platit se může jen za další klíče nebo za nadstandardní službu, například zanášku nádoby.

Svoz z hnědých nádob: sezóna, frekvence a termíny

Svoz bioodpadu z hnědých nádob zajišťují pro hlavní město Pražské služby. Probíhá jednou týdně, nebo jednou za 14 dní. Sezónní svoz trvá od 1. března do 15. prosince, mimo tuto dobu se nádoby se sezónním režimem nevyvážejí. Zda máte svoz sezónní, nebo celoroční, určí při registraci formulář hlavního města. Domácnost, která potřebuje svoz i v zimě mimo městský systém, se může s Pražskými službami domluvit na placené službě.

Nádobu přistavte v den svozu do 6.00 ráno na obvyklé místo, tedy na chodník, k vjezdu nebo na stanoviště. Kolem 1. března a 15. prosince se harmonogram může mírně upravit a Pražské služby o změnách informují předem. Když svozové auto v plánovaný den nepřijede, nahlaste reklamaci nejpozději do 24 hodin na call centrum 284 091 888 nebo e-mailem na bioodpad@psas.cz. Call centrum je dostupné od pondělí do čtvrtka od 8.00 do 18.00 a v pátek kratší dobu, aktuální hodiny uvádí web Pražských služeb.

Znečištěná nádoba se nevyveze

Pokud obsah BIOpopelnice znečistí odpad, který do ní nepatří, nebude podle města při pravidelném svozu vyvezen a vývoz si na své náklady zajistí vlastník objektu. Typickými prohřešky jsou plastové sáčky, zbytky masa nebo popel z krbu. U společné nádoby v bytovém domě proto vyvěste u stanoviště leták, co do ní patří. Město ho nabízí ke stažení v češtině, angličtině i ukrajinštině, a hodí se proto i v domech s cizinci.

Zákaznická centra Pražských služeb

Kdo chce věci řešit osobně, například další klíče k nádobě se zámkem, může zajít do zákaznického centra Pražských služeb. Pobočky jsou na adresách Jungmannova 29 v pasáži Škodova paláce, Mečislavova 165/3, Proboštská 1 a Pod Šancemi 444/1. Otevřeno mají v pondělí a ve středu od 8 do 18 hodin, v úterý a ve čtvrtek od 8 do 17 hodin a v pátek od 8 do 15 hodin. Poškozenou nádobu nebo nepořádek kolem stanoviště můžete nahlásit i podle návodu jak nahlásit závadu v Praze.

Co patří a co nepatří do BIOpopelnice

Pravidla zveřejňuje hlavní město na portálu životního prostředí a jsou stejná pro celou Prahu. Do hnědé nádoby patří jen rostlinné zbytky. Odpad do ní vysypávejte volně, bez sáčků, a to ani bez kompostovatelných nebo bioplastových, protože podle města do nádoby nepatří žádné typy sáčků. Doma si na slupky můžete pořídit malý košík nebo kbelík, který po vysypání vypláchnete.

Některé položky překvapí. Pečivo a skořápky od vajec do hnědé nádoby nepatří, i když se na domácím kompostu běžně objevují. Popel ze dřeva také ne. Plesnivé ovoce a zelenina naopak ano. Pokud váháte, platí jednoduché pravidlo: rostlina nebo její část ano, cokoli živočišného, tekutého, zabaleného nebo minerálního ne. Elektroodpad ani nebezpečné odpady z kůlny, jako jsou zbytky postřiků, sem samozřejmě také nepatří, kam s nimi, shrnuje článek kam s elektroodpadem v Praze.

Velkoobjemové kontejnery na zahradní bioodpad

Na jaře a na podzim přistavují městské části velkoobjemové kontejnery určené jen na bioodpad. Hlavní město je přiděluje jednotlivým městským částem a ty vyhlašují vlastní harmonogram s místy a časy. Kontejnery stojí na místě jen v určený čas, v Praze 9 například v neděli dopoledne s obsluhou, která hlídá, co se do nich vhazuje. Na mapu plánovaných přistavení odkazuje portál životního prostředí hlavního města v části o bioodpadu.

Konkrétní příklad: Praha 9 dostala na podzim 2026 od magistrátu 18 kontejnerů na bioodpad. Stojí vždy v neděli od 9.00 do 12.00, pokaždé na třech stanovištích, například na křižovatce Miškovická a Poleradská nebo Nad Krocínkou a Obvodová. Sbírá se v nich hlavně odpad ze zahrad: listí, tráva, větve, neznečištěná zemina, případně rostlinný kuchyňský odpad, ale nikoli živočišné zbytky.

Kontejnery na bioodpad jsou samostatné a mají jiné termíny než běžné velkoobjemové kontejnery na objemný odpad. Jak fungují ty druhé a kde najdete jejich termíny, popisuje článek velkoobjemové kontejnery v Praze. Pokud vám termín ani místo nevyhovuje, sledujte zpravodaj nebo web své městské části, případně využijte sběrný dvůr, který zeleň přijímá po celý rok.

Sběrné dvory: zeleň zdarma po celý rok

Na sběrné dvory hlavního města můžete zelený odpad odvézt kdykoli během otevírací doby. Pražské služby ve výčtu odpadů, které občané na jejich dvorech předávají, uvádějí dřevěný odpad a biologicky rozložitelný odpad, tedy zeleň. Služby dvorů mohou bezplatně využívat Pražané, kteří obsluze prokážou trvalý pobyt na území hlavního města. Lidé bez pražského trvalého pobytu a podnikatelé zde mohou odpad odložit za úplatu podle naplněnosti kontejnerů.

Dvory Pražských služeb mají v roce 2026 otevřeno od pondělí do soboty od 8.30 do 18.00, v zimním čase do 17.00. V neděli a o svátcích jsou zavřené a poslední odpad přijímají 15 minut před zavřením. Vjet lze vozidlem do 3,5 tuny. Další dvory v Praze provozují jiné firmy nebo městské části s vlastními hodinami. Co dalšího na dvůr odvezete a jaké jsou limity u objemného a stavebního odpadu, najdete v článku sběrný dvůr v Praze.

Kompostárny Slivenec a Malešice

Na větší množství zeleně, třeba z ořezu stromů nebo z prořezávky živého plotu, jsou vhodné dvě pražské kompostárny, na které odkazuje i portál životního prostředí hlavního města. Obě přijímají od občanů Prahy rostlinný odpad zdarma do 250 kg za měsíc, pokud ho přivezou autem o celkové hmotnosti do 3,5 tuny a prokážou se platným občanským průkazem. Na obou se platí pouze v hotovosti.

Na obou místech platí, že odpad musí být čistý. Malešice výslovně nepřijímají bioodpad v plastových pytlích, znečištěný plasty, kovy, ropnými látkami ani stavební sutí; kdo znečištěný odpad vysype, musí ho na vlastní náklady odklidit, jinak zaplatí sankci. Slivenec nabízí za každých 5 kg odevzdaného bioodpadu po roce 1 kg kompostu zdarma pro vlastní zahradu. Do Slivence vede kvůli uzavírce mostů v roce 2026 příjezd jen od Ořechu, aktuální stav ověřte na webu Lesů hl. m. Prahy.

Co si vzít s sebou na dvůr nebo kompostárnu

• platný občanský průkaz s trvalým pobytem v Praze,
• hotovost, pokud vezete víc než 250 kg na kompostárnu,
• odpad bez sáčků, nebo pytle, které po vysypání odvezete zpět,
• rukavice, hrábě nebo lopatu na vyložení,
• plachtu nebo síť na zajištění nákladu na přívěsu,
• zkontrolované otevírací hodiny, zvlášť v sobotu a kolem svátků.

Kuchyňské zbytky, komunitní a domácí kompost

Zbytky jídel, maso nebo kosti do hnědých nádob nepatří, protože se nedají bezpečně kompostovat. Hlavní město proto zkouší pilotní projekt sdílených nádob na kuchyňské zbytky, které se zpracovávají v bioplynové stanici v Přibyšicích u Benešova. Nádoby stojí u stanovišť tříděného odpadu v městských částech Běchovice, Kolovraty, Dolní Počernice, Královice, Dubeč, Nedvězí, Koloděje a Praha 21. Na Praze 11 nahradilo město 140 nádob vybraných společenství vlastníků plnostěnnými 240litrovými nádobami na veškerý kuchyňský bioodpad.

Do těchto pilotních nádob patří podle města zbytky jídel, prošlé potraviny, slupky, zbytky masa i kosti, a to v libovolném sáčku, papírovém, plastovém i bioplastovém. Nádoby se vyvážejí nejméně jednou týdně. Pokud v pilotní lokalitě nebydlíte, živočišné zbytky dál patří do směsného odpadu. Seznam stanovišť podle ulic zveřejňuje portál životního prostředí hlavního města v části o pilotním projektu.

Komunitní a domácí kompostování

Rostlinný odpad můžete také kompostovat sami. Na zahradě rodinného domu stačí kompostér nebo hromada v odlehlém koutě. Kdo zahradu nemá, může se přidat ke komunitní kompostárně, kde sousedé společně kompostují zbytky ze svých domácností. Jejich mapu vede projekt Mapko, na který odkazuje portál životního prostředí. Zda vaše městská část nabízí kompostéry nebo podporu komunitního kompostování, zjistíte na jejím webu nebo na odboru životního prostředí. Tipy pro chladné měsíce najdete v článku jak kompostovat v zimě.

Listí, větve a vánoční stromky

Podzimní listí z menší zahrady se vejde do hnědé nádoby, jen ho přidávejte postupně, aby šla víko zavřít a nádoba nebyla přetížená. Při velkém úklidu využijte podzimní kontejnery na bioodpad nebo sběrný dvůr. Větve do nádoby dávejte nastříhané, větvičky, štěpka a drť do ní patří. Silné větve, pařezy a kořeny vezte na dvůr nebo na kompostárnu; pařezy a kořeny mají v ceníku kompostárny Malešice samostatnou položku, proto se na ně předem zeptejte.

Listí z chodníku před domem neshrabávejte na vozovku ani do kanálových vpustí, kde může ucpat odtok dešťové vody. Hrabanku z vlastního pozemku a předzahrádky dejte do hnědé nádoby nebo ji odvezte na dvůr. Kdo chce na pozemku strom pokácet, ať si předem ověří, zda k tomu podle zákona o ochraně přírody a krajiny nepotřebuje povolení. Odpovědět vám umí odbor životního prostředí úřadu vaší městské části.

Vánoční stromky

Jak a kdy se po svátcích sbírají přírodní stromky, zveřejňují Pražské služby a městské části na svých webech a ve zpravodajích. Stromek nikdy nedávejte dovnitř nádob na odpad. Stromek musí být bez ozdob, háčků, stojanu a obalové sítě. Kdo chce mít jistotu, odveze ho na sběrný dvůr jako zeleň. Umělý stromek bioodpad není a patří na sběrný dvůr jako objemný odpad.

Co dělat, když…

…vyklízíte zahradu po letech

Rozdělte odpad podle druhu. Trávu, listí a drobné větve odvezte na sběrný dvůr nebo kompostárnu, stavební suť, staré dlaždice nebo eternit zvlášť. Eternit na kompostárnu ani do bioodpadu nepatří a má vlastní pravidla, viz kam s eternitem v Praze. Starou ledničku z kůlny řeší článek kam se starou ledničkou v Praze. Když vezete víc zeleně najednou, spočítejte limit 250 kg na kompostárně za měsíc.

…necháváte ořezat vzrostlé stromy

Domluvte se s firmou, která ořez dělá, zda si odpad odveze sama; bezplatné služby pro občany, například sběrné dvory, firmy využívají jen za úplatu. Pokud větve likvidujete sami, nastříhejte drobné do hnědé nádoby a zbytek odvezte na dvůr. Při větším množství je praktická kompostárna, kde můžete za odevzdaný odpad ve Slivenci po roce dostat i kompost. Silné kmeny vezte na dvůr nebo na kompostárnu.

…bydlíte v nájmu a hnědou nádobu dům nemá

Požádejte vlastníka domu nebo výbor společenství, aby BIOpopelnici objednal přes formulář města; služba je zdarma a může snížit potřebný objem nádoby na směsný odpad. Než nádoba přibude, můžete slupky schraňovat v uzavřené nádobě a jednou za čas je odnést na sběrný dvůr nebo do komunitní kompostárny v okolí. Pokud teprve hledáte bydlení, praktické rady najdete v článku jak najít nájemní byt v Praze.

…máte chatu nebo zahradu mimo Prahu

Městský systém a bezplatný příjem na pražských dvorech a kompostárnách se týká odpadu z Prahy a lidí s pražským trvalým pobytem. Bioodpad z chaty za hranicí města proto řešte podle pravidel obce, kde chata stojí. Mnoho obcí má vlastní hnědé nádoby, kontejnery nebo kompostárnu. Další praktické návody pro život ve městě shrnuje rozcestník praktický život v Praze.

…svozové auto hnědou nádobu nevyvezlo

Nejprve zkontrolujte, zda byla nádoba přistavená do 6.00 a zda nebyl obsah znečištěný. Pokud bylo vše v pořádku, nahlaste reklamaci do 24 hodin na čísle 284 091 888 nebo e-mailem na bioodpad@psas.cz. Mimo sezónu, tedy mezi 15. prosincem a 1. březnem, se nádoby se sezónním svozem nevyvážejí, takže je přes zimu nepřeplňujte a hnijící odpad do nich neukládejte.

Časté otázky k bioodpadu v Praze

1. Kolik stojí hnědá popelnice na bioodpad v Praze?

Nic. Pro plátce poplatku za směsný odpad poskytuje hlavní město nádobu i pravidelný vývoz zdarma. Platí se jen nadstandardní služby, například zanáška nebo další klíče.

2. Jak hnědou BIOpopelnici objednám?

Vlastník nemovitosti vyplní online formulář hlavního města na webu bio.praha.eu, s posledním vyúčtováním poplatku za odpad. Nájemník požádá vlastníka domu.

3. Jak často se bioodpad v Praze sváží?

Jednou týdně nebo jednou za 14 dní. Sezónní svoz trvá od 1. března do 15. prosince, některá stanoviště mají svoz celoroční.

4. Mohu bioodpad dát do sáčku?

Ne. Do hnědé BIOpopelnice nepatří žádné sáčky, ani kompostovatelné nebo bioplastové. Odpad vysypte volně.

5. Patří do bioodpadu pečivo a skořápky od vajec?

Ne. Podle pravidel hlavního města pečivo, vejce a skořápky od vajec do BIOpopelnice nepatří, stejně jako maso, kosti, mléčné výrobky a popel.

6. Kam s velkým množstvím listí?

Do velkoobjemového kontejneru na bioodpad, který přistavuje vaše městská část, na sběrný dvůr nebo na kompostárnu Slivenec či Malešice.

7. Kolik bioodpadu mohu zdarma odvézt na kompostárnu?

Pražané uloží na kompostárnách Slivenec i Malešice zdarma do 250 kg měsíčně, autem do 3,5 tuny a s platným občanským průkazem.

8. Přijímají sběrné dvory zeleň?

Ano. Dvory Pražských služeb přijímají biologicky rozložitelný odpad a dřevo zdarma od lidí, kteří prokážou trvalý pobyt v Praze.

9. Kdy jsou kontejnery na bioodpad?

Na jaře a na podzim podle harmonogramu městské části, v Praze 9 například v neděli od 9 do 12 hodin s obsluhou. Termíny zveřejňuje web městské části.

10. Co se zbytky jídel a masem?

Patří do směsného odpadu. Výjimkou jsou pilotní nádoby na kuchyňské zbytky v některých městských částech, například v Běchovicích, Kolovratech nebo na Praze 11.

11. Co když bude hnědá nádoba znečištěná?

Při pravidelném svozu se nevyveze a vývoz si na své náklady zajistí vlastník objektu.

12. Kam s vánočním stromkem?

Bez ozdob a stojanu ho odložte podle pokynů Pražských služeb a městské části, nebo ho odvezte na sběrný dvůr jako zeleň.