Kácení stromů povolení Praha: městská část, žádost a postup

Kácení stromů v Praze a povolení k němu se vyřizuje na úřadu městské části, ne na magistrátu. Podle § 8 zákona č. 114/1992 Sb. potřebujete ke kácení dřevin rostoucích mimo les povolení orgánu ochrany přírody, a v Praze tuto roli plní odbor životního prostředí úřadu městské části, na jejímž území strom stojí. Magistrát hlavního města Prahy je odvolací instancí a vydává metodiku, jak mají městské části postupovat.

Průvodce pro rok 2026 rozlišuje 57 městských částí a 22 správních obvodů a vysvětluje, co to pro vás znamená. Najdete tu kontakty tří městských částí jako příklad, pravidla výjimek, postup žádosti, roli společenství vlastníků, památkové zóny, stromy ve správě TSK a pokuty. Hodiny a kontakty vycházejí z webů úřadů a před návštěvou je ověřte, ke každému tématu patří scénář z praxe.

Kdy v Praze povolení ke kácení potřebujete a kdy ne

Zákon vychází z jednoduché myšlenky: strom je součástí krajiny a o jeho pokácení rozhoduje stát, ne jen vlastník pozemku. Povolení se podle § 8 odst. 1 vydává ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřeviny. Přání mít na zahradě slunce, méně listí nebo víc místa na terasu samo o sobě závažným důvodem není. Úřad hodnotí zdravotní stav, zařazení stromu v ulici nebo ve čtvrti a to, co kácení způsobí okolí.

Kdy povolení netřeba, vymezuje vyhláška č. 189/2013 Sb.: u menších stromů (obvod kmene do 80 cm ve výšce 130 cm), u porostů do 40 m², u energetických dřevin a vánočních stromků a u ovocných stromů v zastavěném území na pozemku zapsaném jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří. Výjimka zaniká, když strom patří do významného krajinného prvku, do náhradní výsadby nebo do stromořadí o nejméně deseti stromech.

Důležitá pravidla měření: obvod se měří vždy ve výšce 130 cm nad zemí. Obvod 80 cm odpovídá průměru kmene zhruba 25 cm. Za zapojený porost se považuje skupina, ve které se koruny dotýkají nebo překrývají a žádný obvod kmene nepřesahuje 80 cm. Strom, který tuto hranici překoná, se hodnotí zvlášť. Zahrada sama o sobě povolení neruší, výjimka platí jen pro ovocné stromy.

Městská část, správní obvod, nebo magistrát: kdo rozhoduje

Praha je rozdělena na 57 městských částí a pro přenesenou státní správu na 22 správních obvodů. Pro kácení je důležité, že agendu orgánu ochrany přírody podle ověřených stránek vyřizuje úřad městské části, na jejímž území strom roste. Praha 1 a Praha 7 ji mají na odboru životního prostředí, a svou referentku pro životní prostředí, zeleň a kácení dřevin má i menší městská část Praha-Kunratice. Praha 7 výslovně uvádí, že její odbor povoluje kácení i přijímá oznámení o kácení dřevin. Název odboru se liší, role je stejná.

Magistrát hlavního města Prahy, odbor ochrany prostředí, není první instancí pro běžné kácení. Podle webu Prahy 7 je nadřízeným orgánem a Praha 1 uvádí, že odvolání směřuje na odbor ochrany přírody magistrátu. Metodický pokyn tohoto odboru ve znění k 1. 10. 2021 sjednocuje postup městských částí: účastníci řízení, ohledání, památkové chráněné území, náhradní výsadba i náležitosti rozhodnutí.

Praktický postup: najděte na katastrální mapě, ve které městské části leží parcela, a zjistěte kontakt na její odbor životního prostředí. Pokud bydlíte na hranici, ověřte to telefonicky. Celkový přehled praktických témat v hlavním městě najdete v rozcestníku praktický život v Praze.

Žádost o povolení kácení krok za krokem

Žádost může podat vlastník pozemku, případně nájemce nebo jiný oprávněný uživatel s doloženým souhlasem vlastníka. Podle vyhlášky č. 189/2013 Sb. musí obsahovat katastrální území a parcelu, stručný popis umístění dřevin se situačním zákresem, doklad o vztahu k pozemku, specifikaci dřevin podle druhu, počtu a obvodu kmene ve 130 cm a zdůvodnění. Praha 1 žádá výpis z katastru nemovitostí a formulář ve formátu DOC na svém webu, u stromu v objektu kulturní památky i vyjádření odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu městské části.

1. Zjistěte parcelu, katastrální území a městskou část a stáhněte formulář z jejího webu.
2. Změřte obvod kmene ve 130 cm a zapište druh každého stromu, u porostů plochu v m².
3. Nakreslete situační zákres s vyznačením stromů, stavby a hranic pozemku.
4. Připojte výpis z katastru nebo doklad o nájmu, souhlas vlastníka a případně plnou moc.
5. Připravte zdůvodnění: zdravotní stav, hrozba pro stavbu, kolize s infrastrukturou, ne jen stín nebo listí.
6. Podejte žádost elektronicky, datovou schránkou, poštou nebo na podatelně. Kunratice žádají, aby se schůzka s referentkou domluvila předem.
7. Umožněte ohledání stromu na místě a vyjádřete se k podkladům rozhodnutí.
8. Převzetí rozhodnutí. Až po jeho právní moci kácejte a splňte podmínky včetně případné náhradní výsadby.

Co s sebou a co přiložit

• výpis z katastru nemovitostí a číslo parcely
• obvod kmene každého stromu ve výšce 130 cm
• situační zákres nebo výřez z katastrální mapy
• fotografie stromu, koruny a poškození
• souhlas vlastníka nebo zápis ze shromáždění vlastníků jednotek
• vyjádření odboru památkové péče, pokud strom roste v objektu kulturní památky
• kontakt na vás a případná plná moc

Jak řízení probíhá: lhůty, poplatek a odvolání

Správní poplatek se za povolení kácení neplatí. Praha 1 na svém webu uvádí, že se neplatí žádné správní ani místní poplatky. Zaplatíte jen vlastní náklady na kácení a případný posudek. Lhůta je podle Prahy 1 30 dnů, ve složitějších případech, například při více účastnících řízení, 60 dnů, což odpovídá správnímu řádu.

Metodika magistrátu doporučuje ohledání stromu na místě v zásadě vždy, aby úřad ověřil údaje v žádosti, zdravotní stav a funkční význam dřevin a případný výskyt zvláště chráněných živočichů. Strpět ohledání ukládá vlastníku úřad usnesením, u veřejně přístupných stromů lze ohledání oznámit prostým sdělením. O ohledání se píše protokol s fotodokumentací. Počítejte s tím, že vám úřad zavolá nebo napíše a bude chtít přístup na pozemek.

Účastníky řízení jsou žadatel a další dotčené osoby, a také vlastník pozemku, pokud žádost podal nájemce. Veřejnost se podle § 70 zákona účastní prostřednictvím spolků, jejichž hlavním posláním je ochrana přírody. Jednotlivá fyzická osoba se s odkazem na právo na příznivé životní prostředí účastníkem stát nemůže, jak uvádí metodika. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení a rozhoduje o něm odbor ochrany prostředí magistrátu.

Náhradní výsadba, následná péče a odvody

Orgán ochrany přírody může podle § 9 uložit přiměřenou náhradní výsadbu a následnou péči nejvýše pět let. Magistrátní metodika k tomu dodává, že pokud kácením vznikne ekologická újma, úřad musí o výsadbě rozhodnout se zdůvodněním, a nové stromy se ukládají zpravidla ve větším počtu než pokácené, protože mladé dřeviny nenahradí funkce vzrostlých hned. Výsadbu na cizím pozemku lze uložit jen se souhlasem vlastníka.

Ukládá se zpravidla v místě kácení nebo poblíž. Při kácení v uličním stromořadí se vysazuje na uvolněné místo nebo v okolních ulicích, v parku se obnovuje přírodní stav území. Termín výsadby má být vázán na termín kácení, protože povolení dává právo kácet, ne povinnost, a lhůta by neměla běžet dřív, než strom padne. Metodika také připomíná omezení výsadby v ochranných pásmech vedení a v silničním ochranném pásmu.

Pokud výsadbu neuloží, platí ten, kdo kácí z důvodů výstavby s povolením, odvod do rozpočtu obce, a kdo kácel protiprávně, odvod do Státního fondu životního prostředí. Výši odvodů upravuje zvláštní předpis, proto částky neuvádíme. Neprovedená uložená výsadba je přestupek podle § 87 odst. 1 písm. g) a § 88 odst. 1 písm. h), který lze podle metodiky trestat opakovaně, dokud protiprávní stav trvá.

Společenství vlastníků, bytový dům a spoluvlastníci

V Praze je velká část zeleně u bytových domů, a proto metodika magistrátu řeší i žádosti společenství vlastníků jednotek. Společenství je právnická osoba, která zajišťuje správu domu a pozemku, ale zákonné oprávnění ke správě se podle metodiky vztahuje jen na pozemek pod domem. U ostatních pozemků, i když patří vlastníkům bytů ve spoluvlastnictví, musí být oprávnění založeno smluvně a společenství ho doloží úřadu k žádosti.

Pokud pozemek spoluvlastní více lidí, kácení vzrostlých dřevin nebo porostu nad 40 m² podle magistrátní metodiky nepatří k běžné správě společné věci. Je potřeba souhlas spoluvlastníků s alespoň dvoutřetinovým podílem, který může doložit zápis z jednání shromáždění vlastníků jednotek s podpisovou listinou, pokud z něj jasně vyplývá, které stromy se kácejí. Rozhodnutí se pak vztahuje i na nesouhlasící spoluvlastníky, tíží je i povinnost náhradní výsadby.

Vlastník pozemku musí být vždy účastníkem řízení, i když žádá nájemce. Chcete-li strom u bytového domu zachránit nebo pokácet, začněte podnětem správci domu nebo výboru či předsedovi společenství. Povinnosti kolem nájemního bytu vysvětlují drobné opravy v nájemním bytě, společné odpady řeší poplatek za odpad v Praze.

Památkové zóny, památné stromy a stavby

Velká část Prahy leží v památkově chráněném území. Strom na veřejném prostranství v památkové rezervaci, zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky lze podle metodiky magistrátu kácet jen na základě závazného stanoviska orgánu státní památkové péče, jímž je odbor památkové péče magistrátu. Stanovisko předkládá žadatel úřadu městské části, ten se od něj nesmí odchýlit. U kulturní památky je stanovisko potřeba vždy, u pozemku v zóně mimo veřejné prostranství ne.

Památný strom vyhlašuje orgán ochrany přírody podle § 46 zákona. Poškozovat ho, ničit ho a rušit v přirozeném vývoji je zakázáno a i péče o něj vyžaduje souhlas vyhlašujícího orgánu. Pásmo kolem něj má poloměr desetinásobku průměru kmene ve 130 cm, pokud není stanoveno jinak. U stromu o průměru 50 cm je pásmo 5 m, kde není dovolena výstavba, terénní úpravy ani odvodňování.

Při stavbě se kácení často posuzuje v rámci stavebního postupu. Praha 7 například uvádí, že její úřad vydává jednotná environmentální stanoviska, a kácení u větších záměrů se řeší v nich. Přesný postup se liší podle typu záměru, proto se ještě před podáním informujte u odboru životního prostředí vaší městské části. S pozemkem a daní souvisí i daň z nemovitosti v Praze.

Stromy v ulicích a parcích: TSK, městská část a hlášení

Stromy v pražských ulicích mají různé správce. Technická správa komunikací hlavního města Prahy uvádí, že pečuje o 68 tisíc stromů ve stromořadích, vede pasport zeleně v aplikaci CDSw Zeleň, kde je zanesen každý strom ve své správě. Na svém webu zároveň říká, že kácení vzrostlého stromu je vázáno na povolení příslušného městského úřadu a doporučuje obrátit se na odbor životního prostředí městské části.

Podnět k nebezpečnému nebo poškozenému stromu proto pošlete správci. U stromů ve správě TSK použijte kontaktní formulář TSK nebo hlášení závad na zavady.tsk-praha.cz, jinde odbor životního prostředí městské části. Kunratice mají na webu kategorii veřejná zeleň pro hlášení nepořádku, Praha 7 odkazuje na funkci Nahlásit problém. V akutním případě volejte 112 nebo městskou policii na 156, postup popisují články hlášení závad v Praze a městská policie v Praze.

Odpad z ořezu řešte hned. Co přijímají pražské dvory, shrnuje průvodce sběrné dvory v Praze, bioodpad popisuje stránka kam s bioodpadem v Praze.

Oznámení kácení, havárie a termín: kdy a jak

Zákon zná kromě povolení dva režimy bez povolení. První je oznámení nejméně 15 dnů předem u kácení z důvodů pěstebních, zdravotních, při údržbě břehových porostů nebo v ochranném pásmu vedení. Oznámení podáte orgánu ochrany přírody, tedy odboru životního prostředí městské části, jak uvádí Praha 7. Úřad ho může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje ochraně dřevin. Druhým je havárie podle § 8 odst. 4: zřejmé a bezprostřední ohrožení života nebo zdraví nebo hrozba značné škody. Kdo strom pokácel, oznámí to do 15 dnů a doloží skutečnosti, které k tomu vedly.

Termín kácení určuje vyhláška č. 189/2013 Sb. jen obecně: zpravidla v období vegetačního klidu. Pokud žádáte na podzim, počítejte s tím, že rozhodnutí může přijít až v zimě a že konkrétní podmínky stanoví úřad. Samostatně platí zákaz úmyslně ničit hnízda ptáků a významně je vyrušovat při rozmnožování a odchovu mláďat podle § 5a. Strom s hnízdem proto nekácejte, dokud mláďata neodletí, případně se zeptejte úřadu. Odchylný postup může povolit jen orgán ochrany přírody podle § 5b.

Strom souseda, větve a pokuty

Přesahy do sousedního pozemku řeší občanský zákoník, ne úřad. Podle § 1016 smí soused větve a kořeny přesahující na jeho pozemek odstranit až poté, co o to vlastníka požádal a ten v přiměřené době nic neudělal, a to šetrně, ve vhodné roční době a jen při škodě nebo obtížích převyšujících zájem na zachování stromu. Plody spadlé ze stromu patří majiteli pozemku, kam spadly, ledaže jde o veřejný statek. Požadavek na odstranění stromu u hranice vychází z § 1017 s odstupem 3 m u vysokých a 1,5 m u ostatních stromů.

Pokuty stanoví § 87 a § 88 zákona. Fyzická osoba, která poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu mimo les, riskuje pokutu do 20 000 Kč, u skupiny dřevin do 100 000 Kč. Nesplnění ohlašovací povinnosti nebo náhradní výsadby vede k pokutě do 10 000 Kč, podnikatelům a právnickým osobám hrozí až 1 000 000 Kč. Přestupky projednává orgán ochrany přírody. Srovnání s dalšími městy najdete v článcích o kácení v Brně a kácení v Ostravě.

Co dělat, když: scénáře z pražské praxe

Strom stíní okna a padá z něj listí

Stín a listí úřad za závažný důvod ke kácení nepovažuje. Zkuste domluvu o ošetření s vlastníkem nebo správcem a řiďte se pravidlem, že radikální ořez může být nedovolený zásah do dřeviny. U městského stromu pošlete podnět městské části nebo TSK. Pokud jde o strom souseda, použijte postup podle § 1016 a ořez si nenechte udělat sami bez předchozí výzvy.

Suchý smrk po kůrovci na zahradě

Zdravotní důvod umožňuje kácení po písemném oznámení nejméně 15 dnů předem. Oznámení pošlete orgánu ochrany přírody, tedy odboru životního prostředí městské části, a přiložte fotografie a zdůvodnění. Čekejte, zda úřad kácení nepozastaví. Dřevo pak zpracujte nebo odvezte na sběrný dvůr.

Strom praská po bouřce

Při zjevném ohrožení lidí nebo majetku můžete kácet bez povolení, ale oznámit to musíte do 15 dnů. Zajistěte okolí, volejte 112, pořiďte fotografie a popište okolnosti. Pokud strom roste na pozemku města nebo ve stromořadí, zavolejte správce a sami nezasahujte.

Společenství chce pokácet staré topoly

Podle metodiky magistrátu svolejte shromáždění, uveďte do zápisu konkrétní stromy a zajistěte souhlas spoluvlastníků pozemku s nejméně dvoutřetinovým podílem a podpisovou listinu. Připravte zdůvodnění a posudek arboristy. Počítejte s tím, že úřad uloží náhradní výsadbu a ponesou ji společně všichni spoluvlastníci.

Strom roste v památkové zóně

Nezačínejte kácet ani ořezávat. Nejdřív se zeptejte odboru životního prostředí městské části, zda pozemek leží v památkově chráněném území, a vyžádejte závazné stanovisko odboru památkové péče, pak teprve žádejte o povolení.

Časté otázky ke kácení stromů a povolení v Praze

1. Kdo v Praze povoluje kácení stromů?

Úřad městské části, na jejímž území strom roste, konkrétně její odbor životního prostředí. Magistrát hlavního města Prahy rozhoduje o odvolání.

2. Potřebuji povolení pro strom na zahradě rodinného domu?

Ano, je-li strom neovocný a jeho obvod kmene ve 130 cm přesáhne 80 cm. Ovocný strom v zastavěném území na pozemku, který katastr vede jako zahradu nebo zastavěnou plochu a nádvoří, povolení nevyžaduje.

3. Kolik stojí povolení ke kácení?

Správní poplatek se neplatí. Praha 1 uvádí, že se neplatí ani žádné místní poplatky.

4. Jak dlouho úřad rozhoduje?

Praha 1 uvádí 30 dnů, ve složitějších případech 60 dnů, což odpovídá správnímu řádu. Žádejte proto s předstihem před obdobím vegetačního klidu.

5. Kam podat odvolání?

Do 15 dnů od doručení rozhodnutí na odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy, obvykle přes úřad městské části, který rozhodoval.

6. Jak žádá společenství vlastníků jednotek?

Společenství žádá jako oprávněný uživatel a doloží smluvní oprávnění ke správě pozemku a souhlas spoluvlastníků s alespoň dvoutřetinovým podílem. Zákonná správa se vztahuje jen na pozemek pod domem.

7. Co s památnými stromy a zónami?

Památný strom je chráněn podle § 46 zákona. V památkové zóně na veřejném prostranství je potřeba souhlasné závazné stanovisko orgánu státní památkové péče, jímž je odbor památkové péče magistrátu.

8. Kde nahlásit nebezpečný strom ve městské zeleni?

Správci podle místa, tedy odboru životního prostředí městské části nebo TSK přes zavady.tsk-praha.cz. Při akutním nebezpečí volejte 112 nebo městskou policii na 156.

9. Kdy se v Praze smí kácet?

Zpravidla v období vegetačního klidu, přesný termín stanoví rozhodnutí. Při hnízdění platí zákaz ničit hnízda podle § 5a zákona.

10. Smím sousedovi oříznout přesahující větve?

Ano po výzvě a uplynutí přiměřené doby, šetrně a ve vhodné roční době, pokud vám přesah způsobuje škodu nebo obtíže podle § 1016 občanského zákoníku.

11. Jaká je vzdálenost stromu od hranice pozemku?

Podle § 1017 občanského zákoníku 3 m u stromů dorůstajících nad 3 m a 1,5 m u ostatních, pokud nic jiného nevyplývá z předpisu nebo místních zvyklostí.

12. Jaká pokuta hrozí za kácení bez povolení?

Jednotlivec může zaplatit do 20 000 Kč, za skupinu dřevin do 100 000 Kč, firma nebo podnikatel až do 1 000 000 Kč. Úřad může navíc požadovat náhradní výsadbu.

Zdroje a ověření

Údaje jsme ověřili na oficiálních stránkách v říjnu 2026.

• Městská část Praha 1, žádost o povolení kácení dřevin, lhůty a kontakt
• Magistrát hl. m. Prahy, odbor ochrany prostředí, metodický pokyn ke kácení dřevin
• Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 8, § 9, § 87 a § 88